Nikon Coolpix A - kompakt s velkým čipem

Kompaktní fotoaparáty s velkými čipy se těší čím dál větší popularitě. Podívejme se tedy podrobněji na Nikon Coolpix A z letošní jarní kolekce.

Mezi fotografy, napříč celým spektrem od úplných amatérů až po kované profesionály, jsou čím dál tím populárnější kompaktní fotoaparáty s velkým čipem. Nadšení amatéři touží po velmi dobré kvalitě ve stále ještě kompaktním těle, zatímco kovaní profesionálové v takových fotoaparátech vidí hlavně záložní přístroje ke svým špičkovým zrcadlovkám. Našly by se ale samozřejmě i další skupiny fotografů, kterým prostě koncepce malého fotoaparátu s velkým čipem z nějakého důvodu vyhovuje. Nikon Coolpix A je pak přesně takovým fotoaparátem – je opravdu velmi kompaktní a přitom disponuje kvalitním čipem formátu DX.

Základní technické parametry fotoaparátu Nikon Coolpix A

- snímač formátu DX s rozlišením 16 Mpix (4928 x 3264 pixelů)
- citlivost ISO 100 až 6400, v manuálu až 25600
- monofokální objektiv 18,5mm f/2,8 (FX ekvivalent cca 28mm)
- velmi kompaktní rozměry 111 x 64 x 40mm
- velmi nízká hmotnost, pouhých 299 gramů

Konstrukce a provedení

Už na první pohled a dotek je jasné, že si Nikon dal na tomto kompaktním fotoaparátu opravdu záležet. Přes malé rozměry a nízkou hmotnost je tělo dostatečně robustní kombinací plastů a hořčíkových slitin. Na ergonomii takto malého přístroje toho snad ani nelze mnoho vymyslet, přesto se mi fotoaparát dobře a bez problémů se mi s ním i pracovalo v terénu. Sice chybí hledáček (je ale možné použít externí do sáněk blesku), což je u novějších kompaktních fotoaparátů celkem běžné ale zase se nešetřilo na kvalitním LCD monitoru na zadní stěně. Zajímavostí je také samostatný ostřící prstenec, pro pohodlné ruční zaostřování. Potud tedy super, prostě je vidět, že nebyl opomenut žádný detail a po této stránce fotoaparát opravdu nemá chybu.

Nabídka funkcí

Pokud jde o vybavenost funkcemi, tak i tady si dal Nikon opravdu záležet a fotoaparátu Nikon Coolpix A nechybí po této stránce opravdu nic. Vývojáři prostě provedli něco jako mix nejpodstatnějších funkcí ze zrcadlovek i kompaktů a fotoaparátu tak nechybí nic opravdu podstatného. Snad jen možnosti videozáznamu mohly být trošku obsáhlejší, nebo nejkratší čas závěrky ještě přeci jen (vzhledem k poměrně světelnému objektivu) ještě o něco kratší. Potěší naopak synchronizace se všemi časy závěrky, tedy až do 1/2000 vteřiny nebo naopak zajímavá konstrukce, kdy nepotřebujete tlačítko kontroly hloubky ostrosti, kdy se fotoaparát chová tak, jako by bylo stále stisknuté ale bez známého ztmavení obrazu. Celková koncepce nabídky a uspořádání funkcí pak spíše připomíná zrcadlovky střední třídy, než kompaktní fotoaparát. Potud tedy také skvělé a ani tady bych nic výrazného fotoaparátu nevytknul.

Obrazová kvalita

Další významnou kapitolou je obrazová kvalita fotoaparátu a ani tady nemohu mít žádné výtky. Integrovaný objektiv je poměrně světelný a jeho hodnota f/2,8 je podle mě dostatečná pro naprostou většinu situací. Také jeho optická kvalita je velmi dobrá a to jak po stránce ostrosti, tak i po stránce optických vad, jako je sférické zkreslení, vinětace nebo chromatická aberace. Kvalitní objektiv pak skvěle doplňuje neméně kvalitní čip formátu DX s rozlišením 16,2 Mpix, kterému opravdu také není co vytknout, protože jeho výsledky opravdu dosahují výsledků jeho stejně velké obdoby v zrcadlovkách, a to klidně až do střední třídy, jako třena Nikon D7000. Zajímavostí navíc je, že snímací čip neobsahuje Low-Pass filtr (podobně jako třeba „plnotučná“ zrcadlovka Nikon D7100), což vede ke zvýšení výsledné ostrosti fotografií. V tomto ohledu tedy mohu také jen hlasitě tleskat, protože výsledky jsou opravdu doslova perfektní, i když nesmím opomenout také informovat o faktu, že některým fotografům může chybět stabilizátor obrazu.

Kde je nějaké to „ale“?

Všechny předchozí kapitoly skončily výborným hodnocením a tak člověka automaticky napadne, kdepak se skrývá nějaké to pomyslné „ale“. Nějaké tu samozřejmě je, dokonce hned dvě a bohužel musím konstatovat, že obě „ale“ jsou docela podstatné.

První „ale“ – monofokální objektiv

Pokud vám ekvivalentní ohnisko 28mm se světelností f/2,8 opravdu vyhovuje a další více či méně nepotřebujete, tak pak budete opravdu po všech stránkách nadšeni a nic lepšího ani nehledejte, protože prostě nenajdete. Osobně se však domnívám, že takových fotografů zase tak moc nebude a monofokální objektiv v tomto případě dosti zásadně omezuje využití tohoto přístroje. Pevné ohnisko je sice v kompaktu záležitostí výjimečnou ale bohužel však nepraktickou. Cílová skupina fotografů pro tento fotoaparát je tak velmi úzká a nejeden by raději viděl podobný přístroj, který by však disponoval alespoň malým rozsahem zoomu – byť by to mělo být i za cenu mírného snížení optické kvality nebo světelnosti.

Druhé „ale“ – cena

Druhým „ale“ je pak jednoznačně cena, kterou podle mě Nikon opravdu hodně přestřelil. Ano, fotoaparát je to bez diskuze skvělý, až bych řekl výjimečný a skutečně mimořádně kvalitní, přesto mi ale aktuální (7/2013) prodejní cena kolem 25.000,- Kč včetně DPH, připadá skutečně dost vysoká.