Objektiv NIKKOR Z 35mm f/1.2 S není běžná petatřicítka

Nezávislé testy, na které jsem se podíval, potvrzují dobrou kresbu i na plnou díru, klidné podání neostrých oblastí a účinné potlačení odlesků. Současně ukazují, že hlavní otázkou není obrazová kvalita, nýbrž ochota nosit více než kilogram těžký objektiv a zaplatit za rozdíl proti lehčím variantám f/1,4 a f/1,8. Přitom. na hloubce ostrosti až tak moc nevyděláte.

Stojí kilogramová 35 vůbec za to?

Světelnost f/1,2 má u 35 mm konkrétní využití 

Nikon objektiv představil 5. února 2025 jako třetí člen řady světelných pevných ohnisek vedle modelů 50 mm f/1,2 a 85 mm f/1,2. Ohnisko 35 mm dovoluje ukázat fotografovaného člověka i část okolí, zatímco clona f/1,2 pomáhá oddělit hlavní motiv a současně zkrátit čas v horším světle. 

Proti objektivu f/1,8 dopadá při plném otevření na snímač o něco více než dvojnásobek světla (ale to na FX nebývá přeci takový problém). Hloubka ostrosti je při f/1,2 malá a přesné zaostření zůstává podmínkou. Optická soustava má 17 čoček v 15 skupinách. Nikon uvádí tři členy ze skla ED, jeden asférický člen ED a další tři asférické členy.

Antireflexní vrstvy Meso Amorphous, Nano Crystal a ARNEO mají omezovat závoj, odlesky a reflexy při různých úhlech dopadajícího světla. 

To musím trošku více rozvést

• Závoj (veiling glare / ghosting & flare / fogging): V technické specifikaci Nikon uvádí, že vrstva ARNEO dramaticky redukuje "ghosting and flare" (duchy a odlesky), případně přímo "veiling glare" (světelný závoj).
• Odlesky a reflexy (ghosting / flare):
  • Flare: Celková ztráta kontrastu a parazitní světelné záře.
  • Ghosting (duchy): Konkrétní geometrické světelné skvrny (kolečka, polygonální tvary) vytvořené tvarem clony a odrazem čoček. To známe z levných zoomů.

Clona má 11 lamel - což se podepisuje na luxusním bookehu, nejkratší zaostřitelná vzdálenost činí 0,3 m a největší měřítko zobrazení 0,2×. Nejde tedy o makroobjektiv, ale dovolí pracovat s detailem a současně ponechat v záběru okolí. Údaje vycházejí z tiskové zprávy Nikon a z technických specifikací výrobce. 

Co jsem viděl já a co nezávislé testy 

Podstatné je, že schopnost fotografovat na f/1,2 nezůstala jen údajem v tabulce. Výsledky jsou použitelné při všech vzdálenostech už na plnou clonu; přiclonění na f/1,4 až f/2 dále zvyšuje kontrast a kresbu. Měl jsem jen krátkou chvílí to otestovat.

Na detaily jsem se podíval na internet, kde to testují ostatní. Matthew Richards v testu pro Digital Camera World popisuje dobrou ostrost téměř v celé ploše obrazu při f/1,2, přičemž pro nejvyšší kresbu v krajích doporučuje f/2,8 až f/4. 

Zaznamenal malou podélnou chromatickou aberaci, ale menší než u NIKKORů Z 35 mm f/1,4, 35 mm f/1,8 S a 50 mm f/1,2 S. Právě přechod mezi rovinou ostrosti a pozadím je jedním z hlavních důvodů, proč tento objektiv vznikl. Ve srovnání měl NIKKOR Z 35mm f/1.2 S za rovinou zaostření plynulejší přechod než varianty 35 mm f/1,4 a f/1,8 S. V recenzích se objevily občasné zdvojené kontury v neostrých plochách. 

Ostření v protisvětle

Osobně jsem byl nadšený nejvíce z dobře zvládnutého protisvětla i bez nasazené sluneční clony. Zaostřování využívá více ostřicích skupin a krokové motory. V kombinaci s Nikonem Z6 III to tvořilo rychlou a tichou kombinaci; zvládala i sledování pohybujícího se dítěte za slabšího světla. 

Překvapilo mě, že AF u jiných recenzentů fungoval někdy nespolehlivě... Což by ukazovalo na problém s FW a konkrétním těle. Pro článek založený na více zdrojích je proto přesnější mluvit o dobré přesnosti, nikoli bez výhrady o mimořádně rychlém ostření. 

Objektiv má na tubusu samostatný zaostřovací prstenec, programovatelný ovládací kroužek a dvě tlačítka L-Fn, dostupná při fotografování na šířku i na výšku. Změna clony může při videu probíhat plynule a bez kroků. Nikon uvádí potlačení změny úhlu záběru při přeostřování; Camera Labs při přeostření z nekonečna na 0,47 m naměřil nulovou změnu zvětšení. 

To je pro kameramana praktičtější údaj než obecné tvrzení o „filmovém podání“: při přeostření se obraz viditelně nenadechuje a kompozice zůstává stabilnější. 

Více než kilogram mění způsob práce 

Rozměry 90 × 150 mm, hmotnost 1 060 g a závit pro filtry o průměru 82 mm řadí objektiv blíže k profesionálním zoomům než k nenápadným reportážním sklům. Vždyť jen polarizák 82 mm stojí kolem 4 tisíc.

Pro srovnání, NIKKOR Z 35mm f/1.4 váží 415 g a NIKKOR Z 35mm f/1.8 S přibližně 370 g. Camera Labs uvádí, že sestava s Nikonem Z8 se dostane zhruba na dva kilogramy a považuje vyvážení za vhodné především s většími těly Z8 a Z9; na Z6 III je podle recenzentky použitelné, ale levou rukou už je třeba objektiv průběžně podpírat. 

Pro pouliční fotografii tak ohnisko sice dává smysl, velikost sestavy však nenápadné práci nepomáhá. Zlatá doba 35 f/1.8 neskončila.

NIKKOR Z 35mm f/1.2 S je specializovaný pracovní objektiv pro fotografa nebo kameramana, který vědomě využije kombinaci ohniska 35 mm, malé hloubky ostrosti a práce za slabého světla. 

Kdo tuhle 35 použije?

Logickými oblastmi jsou zakázky, kde se objektiv prostě zaplatí. Svatby, dokument, módní fotografie, reportážní portrét a video. Jako univerzální pětatřicítka pro cestování je obtížně obhajitelný: levnější modely jsou výrazně lehčí a rozdíl v kresbě nemusí být v běžné publikaci patrný. 

Můžete se podívat na naši kalkulačku hloubky ostrosti na Fotoexpedice.

Na třímetrové vzdálenosti f/1.2 je hloubka ostrosti 52 cm, na f/1.4 je 61 a na f/1.8 je 79 cm takže v podstatě nepodstatné.

Podobně uzavírá svůj test i Amateur Photographer, podle něhož bude pro většinu fotografů praktičtější varianta 35 mm f/1,8 S. Na trhu použitých objektivů přicházejí v úvahu také Tamron SP 35 mm f/1.4 a Sigma 35 mm f/1.4 Art pro Nikon F. Na tělech Nikon Z však vyžadují adaptér FTZ, takže nejde o přímé nativní alternativy. 

Model f/1.2 má smysl tam, kde je jeho charakter používán pravidelně a kde vyšší hmotnost není překážkou, nikoli jako automatický krok k „lepší“ výbavě.

Tabulka ale řekne ze všeho nejvíce