Špiónské fotografie s AF-S 80-400 - to stojí za to

Novinku objektiv AF-S NIKKOR 80–400 MM F/4,5–5,6G ED VR, kterou jsme vám představili 5. března v samostatném článku, jsem nyní předal do redakce Michalovi k testu. Chci se s vámi krátce  podělit o první pocity z kombinace Nikon D600 a AF-S Nikkor 80-400, protože tuto variaci považuji za "the killing combination". Je to těžce návyková záležitost, v ruce vám přistane přes dvě kila železa, takže zapomeňte, že to budete nosit na krku.

Když jsem objektiv přebíral, měl jsem pocit, že mi dávají do ruky cihlu. Váží 1570 gramů, a je dlouhý 20 centimetrů, ale to bez sluneční clony! Cestou Prahou jsem se rozhodl, že rychle nafotím „reportážní cestu přes centrum“. Chtěl jsem maximálně využít dlouhé ohnisko a hloubku ostrosti na FX čipu.

Nejdříve povinná ukázka rozsahu zoomu – 85, 140, 210, 290, 400 mm (foceno přes sklo).

Jako druhý se mi nabídl Shrek. V klidu jsem jej obešel a schoval se do následujícího vchodu, vybalil z batohu tělo a objektiv a pořídil pár snímků. Všechny se podařilo zaostřit na první pokus, bez škytnutí a D600 zachrastila zrcátkem. Shrek samozřejmě na tu vzdálenost přes 100 metrů ani netušil, že jej fotím.

Druhý snímek vznikl pod Můstkem směrem na Staroměstské náměstí. U paty domu ležela/seděla bezdomovkyně se psem, a mě ta situace, kdy kolem chodí bez povšimnutí turisté, přišla jako typická pro velká města. Udělal jsem rychle více snímků s ostřením na jediný bod. Ovšem díky dlouhému času 1/50 use už projevovala pohybová neostrost, ale jinak stabilizátor i na dlouhý konec 400 mm držel výtečně.

Focení na Staroměstském náměstí je vždycky o hledání optimální kompozice, o dobrém rozsahu zoomu pro výřezy a oddělení pozadí od popředí. AF-S 80-400 je díky dlouhému konci pro takové focení prakticky ideální. Zejména, když jej máte na velkém čipu, hloubka ostrosti je i přes clonu 5.6 malá. Nahrála mi k tomu skupina Italů, kteří rozděleni do několika skupin halekali jeden přes druhého, jako na fotbalovém zápase.

Poslední místo pro focení jsem chtěl vybral nějakou halu s menším množstvím světla. Nahrála mi k tomu situace, kdy jedna z návštěvnic Městské knihovny nakukovala do válce postaveného z knih. Poprosil jsem ji, ať chvíli zapózuje, nastavil citlivost na ISO 400 a vyzkoušel, jak funguje stabilizace. Ze tří fotografií se mi nepodařilo na výšku ani jednu udržet ostrou. Pohyboval jsem se kolem času 1/6 a ohniska 200 mm.

Kompletní recenzi s dalšími testovacími snímky teď připraví redakce. Moc se těším, protože tahle "cihla" mi přijde jako výtečná kombinace s FX čipem, a co teprve s DX?

Opticky mi přijde vynikající, nemá vůbec žádnou chromatickou vadu. Sluneční clona je obrovská a dá se nasadit obráceně na tubus. V této pozici ale brání tomu, abyste měnili ohnisko, protože zakrývá vnější zoomovací prstenec. Objektiv je ostrý jako břitva, i na dlouhém konci.

Zacvakávací mechanismus sluneční clony je robustní a výtečný. Vnější tubus má na konci silný gumový lem, který zabrání tomu, abyste si ťuknutím o nějakou hranu ničili samotný objektiv. Jo a podstatná věc: filtr je 77milimetrový :)

A cena? Nikon D600 taky stál přes 60 000 a dnes jej koupíte za 50 s daní, venku i za 40 s daní! Takže se těším, až bude stát 40, bude to hvězda naší redakční stáje.