Foto kurz

Sám jsem na kurzech pro začátečníky s D-SLR roky vyučoval a většinou se klienti tvářili spokojeně. Nicméně sám jsem k tomu vždy z legrace říkal, že kdo si pořádně přečte manuál, tak takový kurz nepotřebuje .... ;o)

kurz to opravdu chce pečlivě vybírat a vědět, co přesně chci. Nicméně nejprve bych dal na rady, které tady padly a přededvším bych fotil a zkoušel. Prostě cestou pokusů a omylů. Je potřeba orientovat se v základních věcech typu clona-čas-iso. Pochopit souvislosti a hlavně nenechat věci na automatice přístroje. Ale začínat například s nastavením priority clony nebo času. Pak je potřeba i pokažené fotky prohlížet a ptát se na příčinu proč, tím nemyslím pokažené v tom smyslu, že někomu schází na fotce kus ruky, nohy, apod., to je pouze o cviku. Ale například je li snímek tmavý nebo naopak světlý (přepálený), neostrý, apod. Když tyto věci člověk zvládá alespoň v základu, pak mu kurz dá víc. Jelikož se může ptát proč toto nebo tohle. Když jsi úplný začátečník, tak si pouze někde poznámkuješ základy, které si opravdu přečteš a najdeš zdarma na netu nebo v knihách. A hlavně je nutné rozlišovat jaký kurz a s kým. Ač nemám rád organizované a hromadné akce, tak občas na nějaký ten kurz také vyrazím, jak se dnes moderně říká workshop :-). Ale to jsou již tématicky zaměřené kurzy a hodně často jsou to spíš debaty a z části řízené focení. Je tedy opravdu hledat určení, zda je to pro začátečníky či pokročilé. Já to mám hodně jako inspiraci a debatu. Například super byl workshop s Janem Šibíkem (dostal jsme ho jako dárek). Ráno nám dvě hoďky vysvětloval svoje techniky a způsoby. Pak nás poslal fotit a vždy po dvou lidech si nás vyzvedl v terénu a byl a námi. Fotil a my s ním. Navečer pak každý vybral svých 10 fotek za ten den a nad nimi se diskutovalo. Výborné bylo převedení teorie do praxe v jeho podání. Je to reportážní fotograf a hned zpočátku vyvedl z míry ty, co si vzali jen dlohé sklo 55-300 apod. Nejsme šmíráci, tak nepotřebujeme dlouhé sklo, fotíme reportáž. Takže nejlépe širíkáč a ještě lépe pevný širokáč. Ten nás donutí jít opravdu blízko. Když už jste někomu opravdu blízko a máte divný pocit, že je to dost, tak pak udělejte krok dopředu a bude to ono :-). Fakt to tak bylo, opravdu občas lidem dal to sklo až do tváře. Ovšem vždy než se lidi vzpamatovali, tak jim poděkoval, pousmál se a oni z 90% úsměv vrátili. Super je, že na malém workshopu je cca do 10 lidí. Když je to akce třeba na dva dny, je to ještě lepší, protože se do noci sedí, povídá, popíjí a vypravuje. To mě na tom baví úplně stejně jako to focení...možná o kousek víc :-))).