D7100 nebo....

Pokud byly rozmazané snímky focené za popisovaných podmínek, domnívám se, že nebylo nastavené průběžné ostření. Zrcadlovky to zvládají bravurně a bez potíží.
Sony F717 znám. Dodnes ji má kamarád. Já jsem si ale koupil modernější F828. Špičkový foťák a jediný důvod, proč jsem ho vyměnil za zrcadlovku, byla představení scénického tance v divadlech, v nichž vystupovala moje dcera. Dámy, které vymýšlely nasvícení scény se, nevím proč, zhlédly v nasvícení scény několika, obvykle pěti, úzkými světly o průměru cca 75cm, jimiž se tanečnice mihly a opět vytančily pryč. Tak na tohle už moje F828 nestačila. Ani ne tak rychlostí, ale citlivostí, protože maximální použitelné ISO bylo 200. ISO400 už kreslilo v tmavé části scény, tj. v naprosté většině focené plochy, nepříjemné modré fleky. Také sériové focení nenapomáhalo zachytit žádanou pózu, figuru. O "zamrznutí" foťáku v případě focení do RAW raději nemluvím. Ukládání snímku trvající 15s, přičemž po celou dobu byl foťák mrtvý, mě také neuspokojovalo. Co ale fungovalo perfektně, bylo ostření. Zvlášť průběžné ostření. Venku nebyl problém přesně zaostřit když jela rychle proti mě nebo kdy seskočila ze zídky směrem ke mně.
Ale zpět k DSLR. Když jsem hledal čím Sony F828 nahradit, tak jsem měl půjčenu kamarádovu sestavu Canon 350D+70-200/2.8. I maximální ISO1600 bylo málo, ale foťák zvládl zaostřit a udělat snímek. Kamarád si ale pořídil také Canon 30D, a tak mi ho půjčil a k němu opět L-kový objektiv 70-200/2.8. Canon 30D už měl ISO1600 použitelné a s uvedeným objektivem zvládal ostřit naprosto bravurně. V rámci hledání jsem navštívil několik fotosetkání pořádaná v Praze (IDIF; "Setkání fotografů" pořádané Fotoaparat.cz), kde jsem své potřeby konzultoval s panem Neffem, Romanem Pihanem, ale i dalšími přítomnými profesionály a lektory, díky nimž jsem si sáhl i na Nikon. A to rozhodlo. U Canonu jsem měl jediný problém, a tím bylo menu. To u Sony F828 mi maximálně vyhovovalo, ale Canon mi připadal málo přehledný. Měl jsem pocit, že se s ním peru. Když jsem ale vzal do ruky Nikon, hned jsem věděl, že je to ono. Nabídka objektivů srovnatelná s Canon, jen dražší. Ale přiznejme si, že i mírně kvalitnější. Zvažoval jsem tehdy, zda jít do Canonu nebo do Nikonu. I přes dražší objektivy, jsem upřednostnil jak mi tělo padlo do ruky, ale především jak mi padla logika ovládání, tj. i menu. V té době měl Nikon pouze jeden model, který by mi vyhovoval pro focení za výše popsaných podmínek - D300. Doplnil jsem jej objektivem Nikkor 70-200/2.8 VR. S touto sestavou už nebyl problém nastavit potřebné expoziční hodnoty (ISO3200, 1/200, F2.8). Zmíněná sestava pak nemá problém za výše popsaných podmínek fotit sériově plnou rychlostí a přitom pokaždé bezpečně zaostřit. Zkoušel jsem to i s D90. Když si vloni kamarád koupil D3100, tak jsme to otestovali s ním a později s kamarádčinou D5100. Všechna těla zvládala v režimu AF-C!!! a s mým teleobjektivem bezpečně zaostřit každý snímek v sériovém snímání.
Osobně jsem si tedy odzkoušel, že je to především o vhodném nastavení foťáku, přičemž nastavení není žádná věda. Stačí zdravý selský rozum. ;)
Pokud už máte ve firmě zrcadlovku, dle úvodního dotazu to tak vypadá, pak by asi bylo vhodné jít do stejné značky. Výhodou je záměnnost objektivů, blesků, obecně všeho příslušenství.
A co se týče uživatelského komfortu, či náročnosti, pak všechny uvedené modely mají jak plný automat, tak režimy PASM. Z vašeho popisu se ale obávám, že pro požadované podmínky to nebude postačující, ale bude zapotřebí alespoň trochu rozumět focení. Není to raketový výzkum, takže není důvod k obavám. Pokud by to ale ti lidé přece jen nezvládali, pak tu jsou různé kursy pro začátečníky, v nichž se mohou během jednoho či dvou dnů naučit chápat souvislosti. Určitě to bude levnější než nakoupit drahou techniku, která to na automat stejně nebude zvládat.