Konec D300?

Měl jsem možnost fotit 500D i D90kou, přičemž to jsou vlastně tytéž snímače o kterých jsme se bavili předtím. Pravda, bral jsem v potaz JPEG, na RAW těchto modelů nemám aktuální SW, nicméně snímky se mi tu kdesi válí. Uzavřeme to, vy jste tu fotoaparátů znalý, dávám vám za pravdu, v RAWu Canon prohrál. Každopádně si tedy pochvalu zaslouží procesor DIGIC 4 - za JPEG a za buffer :)

prostě a jednoduše vybyde na 1 pixel méně fotonů a s tím nikdo nic neudělá, pokud není účinnost mikročoček na starém modelu hodně mizerná. Ale protože mikročočky zlepšují už několik generací foťáků, tak už rezervy v účinnosti asi moc velké nejsou. Možná do budoucna ještě něco udělá zadrátování z druhé strany snímače a nějaké to rezervní místo se ještě najde, ale 500D+50D mají principiálně stejnou technologii jako 40D, takže to zmenšení pixelu o 1/3 nebylo moc čím kompenzovat.
Fotonový šum je daný velikostí pixelu a citlivostí, čtecí šum se sice může snižovat, ale už dnes jsou to řádově jednotky elektronů na pixel, takže u stejné velikosti snímače už vede cesta jen přes firmwarový odšum a to je přesně to, oč seriózní fotograf zrovna dvakrát nestojí.
I když D300/D90/D5000 šumí málo, tak ale nějaká příliš velká rezerva na úpravy jasu a kontrastu na nejnižší ISO 200 tam není a 15MPx, neřkuli 18MPx by tu rezervu totálně zabily. Pak by i na nejnižší ISO nebyl vidět šum jen tehdy, pokud se nedotkneš jasu a kontrastu exponovaného obrázku. Zkus si něco zesvětlit a pak dostatečně doostřit a uvidíš, že ten šum vyleze i na ISO 200. Nebo analogie: Active D-Lightning - ten dokáže zašumět i na ISO 200, protože zesvětluje. Takže já raději si nechám rezervu na úpravy tonality a maximální dolování dynamického rozsahu, než abych měl 18 MPx, které se mně budou hodit 1x za rok. Úpravy tonality užiju na každé třetí fotce - pozor mluvím i o ideálně exponovaných fotkách, na kterých jen rovnám obecnou vlastnost digitálů ztmavit stíny a zesvětlit světla oproti tomu, jak vnímá obraz člověk.