Problém s ostrostí u makra D5500

Silný kmen a hlavně kámen budou vždycky lepší stativ než pár sebelepších trubek, jenom záleží, kolik toho mechu pod foťákem je, aby nevytvořil plovoucí podlahu.

Sériové focení je velká výhoda DSLR (a nejen). Ve Francii ve Versail sem potřeboval v záběru nemít plnou podlahu japončíků (vlastně teď zjišťuju, že ani nevím, jaké podlahy tam byly, dav byl neprůhledný!) a jediná možnost byla mít židli, žebřík nebo živý náhled. Samozřejmě tma jak v p...., bez blesku, velké ISO a čas nic moc na udržení nad hlavou, přesto i živým náhledem (kvůli kompozici) a sériovým focením se hodně dokumentačních snímků zachránilo.

U D7000 je funkce Opožděné spuštění závěrky pevně nastavená na asi 1s a zjistil sem, že to může být na uklidnění sestavy málo. U MUP si sklopení zrcadla a hlavně délku na uklidnění po sklopení určuji sám, ale funguje to u spouště a dálkového ovládání po káblíku, oboje 2x zmáčknout. U infra to nejde, protože se aktivuje stejným otočným voličem jako MUP, na to je právě funkce Opožděné spuštění závěrky.

Na rozkmitání stativu v přírodě má neblahý vliv na něm pověšený batoh. Stačí vánek a působí jako kyvadlo i když se to nezdá. Ledabyle pověšený popruh od foťáku dolů umí taky své. I dálkové ovládání po káblíku může nepozornou manipulací drbnout s foťákem, obvzlášť jestli káblík je stářím nebo chladem ztvrdlejší. Sou to hovadiny, ale staly se!

Nicméně stále tvrdím, že váhová bytelnost, masivita je nejlepší stativ, že těžká DSLR odolá chvěním těla lidského i přírodních živlů víc, než kompakt v ruce nebo na cestovním stativu. Kde kdo mi říká, jak se s tím foťákem můžeš tahat, v PC vidím, proč se chci tahat!