Kdo je kdo?

Fotografie má kouzelnou moc. Fotografie dokáže zachytit neopakovatelné okamžiky v našem životě, které by jinak zůstaly nepovšimnuty.
Jen všímavé a pohotové oko dokáže zachytit v jediném okamžiku celý příběh... V tom je pro mne hodnota dobré fotografie. Bohužel se stále více setkávám se dvěma pověrami.

Mýtus č. 1.

Mám drahou techniku = jsem fotograf!
Jistý vztah mezi nákladností používané fototechniky a výslednými snímky, či spíše jejich kvalitou, určitě existuje. Fotografuje-li někdo papírovým "přístrojem" na jedno použití, nelze čekat, že budou snímky ostré nebo správně exponované, používá-li někdo místo optického zoomu digitální, pak si také nijak kvalitativně nepomůže. Samozřejmě se dejme tomu moderní zrcadlovkou (filmovou i digitální) fotografuje lépe a lepší jsou také výsledky takového fotografování (nemluvě o středním či velkém formátu). Jenže samotná technika není všechno. Někteří lidé žijí ve falešné představě, že nákladná fototechnika je jedinou podmínkou kvalitních fotografií. Je zde ještě další podmínka - VIDĚT. Nejen koukat ale mít jasné představy a cit pro to jak a co zobrazit. Instinkt pro mimořádné chvíle a jejich zajímavé ztvárnění.

Zvláštní cit pro krásu a výbornou znalost techniky - ne jak pracuje chip, ale jak techniku využít k co nejpůsobivějšímu ztvárnění fotogarfova vidění okamžiku. Možná také znáte lidi, kteří zásobují internetové diskuze hodnocením a subjektivními názory na ten či onen fotoaparát a to či tamto řešení, zda je lepší ta či jiná stabilizace, ale použít stativ by je nikdy nenapadlo a vlastně jste nikdy ani neviděli žádnou jejich fotografii. a pokud fotografie produkují, pak jsou technicky kvalitní ale bez obsahu, jen s cílem otestovat drahou výbavu. Nic proti zaujetím technikou, jen je škoda že jim často uniká mnoho krásných věcí které se dají touto technikou vytvořit a zažít.

Mýtus. 2.

Fotografie která se mi líbí a není to fotografie typu Anička a Eifelovka je nutně "umělecká fotografie". Z tohoto dnes mnohými zprofanovaného slovního spojení mi běhá mráz po zádech co jsou někteří lidé schopni takto vznešeně označit. proto si dovolím trochu suché definice:

umělecký fotograf:

Kdo to je a co dělá? Kvalifikovaný umělecký fotograf zobrazuje různé podoby současného života a světa specifickými prostředky.
Co je náplní jeho práce? Svou tvorbou se podílí na kvalitním dokumentování výjimečných událostí, na nepřetržitém doplňování galerie portrétů osobností, na přitažlivém prezentování uměleckých děl a předmětů, architektury, módy a módních doplňků apod., přičemž nezanedbatelnou součástí jeho práce je experimentální tvorba a technická inovace. S fotografickým aparátem zaznamenává významné události společenského života, sportu a umění. Využívá tu systém měnitelných pozadí, kombinovaný osvětlovací park, kde se zaznamenává experimentální proces (fázovost postupu, barevné změny apod.). V současnosti jsou mnohé fotografické postupy realizovány digitálně, tedy s vyloučením tradičních mechanických a chemických procesů. Tyto postupy tzv. postfotografie navázaly na experimenty s manipulovanou fotografií (např. na solarizaci, fotogram, fotomontáž, zásahy do negativu, do vlhké emulze apod.).

S čím pracuje? Při práci používá tradiční pracovní prostředky a prostředí (fotografický aparát, tmavá komora, vlhký proces a zvětšování).
V jakém pracuje prostředí? Fotograf se uplatňuje především tam, kde tímto výtvarným médiem tematicky zpracovává tzv. tradiční oblasti dokumentární a reportážní fotografie. Složitější je však pracoviště fotografa, který v ateliéru vytváří portréty osobností apod. Značná část uměleckých fotografů pracuje ve svobodném povolání (tzv. "na volné noze"), ale možnost uplatnění je i v pedagogickém procesu, na pracovištích různých ústavů vědeckého, muzeálního a galerijního charakteru, jakož i v redakcích novin a časopisů. Svoje uplatnění může najít i jako výtvarný redaktor ve vydavatelství a časopisecké praxi, jako umělecký nebo organizační pracovník v umělecké nebo vydavatelské agentuře.

Jaký by měl být a co by měl znát? Práce uměleckého fotografa vyžaduje především výtvarný talent, ale i umělecké cítění, vztah k detailům, trpělivost, pedantnost, schopnost samostatně pracovat, ale i dobrou komunikativnost. Úspěšný fotograf by měl mít přehled i v dějinách umění a fotografie, poznatky o kompozici, perspektivě, barvě a světle. Důležitou úlohu hraje i technická zručnost. Optimální vzdělání pro uměleckého fotografa je středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání zaměřené na uměleckou fotografii.

Sám se označuji raději takto:

fotoreportér:

Kdo to je a co dělá? Úkolem fotoreportéra je fotografování situací a objektů, které jsou využitelné v publikacích, novinách, časopisech a dalších sdělovacích prostředcích, a které obvykle souvisejí s určitými textovými zprávami, reportážemi a jinými informacemi nebo s obsahem či zaměřením publikací.

Co je náplní jeho práce? Pracovními činnostmi jsou - zhotovování černobílých a barevných snímků s cílem, aby co nejsugestivněji vypovídaly o právě probíhající situaci - fotografování snímků zobrazujících důležité momenty z politické, sportovní, kulturní a dalších oblastí pro umístění v novinách a časopisech včetně s tím související nutné spolupráce s příslušnými novináři - vytváření obrazových částí publikací - zpracovávání obrazových reportáží doplněných vlastními texty - specializované fotografování, pokud si to žádá zaměření reportáží (např. pod vodou, v jaderné fyzice a chemii k zachycení oku neviditelných jevů, k dokumentaci a registraci meteorologických jevů, v biologii atd.) - kopírování a zvětšování fotografií, vyvolávání svitkových filmů - negativní a pozitivní retušování - kopírování, zmenšování a zvětšování pozitivů a diapozitivů všech formátů - vyvolávání, zeslabování a zesilování filmů - kolorování a příprava roztoků - zhotovování fotodokumentace archivních a historických dokumentů - zabezpečování fotoarchivů a dokumentací - udržování kontaktů s redakcemi a vydavatelstvími - případné organizování vlastních výstav.

V jakém pracuje prostředí? Povolání je vykonáváno ve velmi různorodých typech prostředí - jednací sály, sportovní stadióny, příroda, běžné městské venkovní prostředí i některá nebezpečná místa, kde probíhají demonstrace, pouliční nepokoje nebo dokonce vojenské konflikty. Je třeba počítat s měnícími se klimatickými podmínkami, s prací mimo běžnou pracovní dobu a někdy i s nebezpečím.
S čím pracuje? Pracovním prostředkem jsou především fotoaparáty s příslušenstvím (stativy, blesky, objektivy), fotolaboratorní zařízení.
Jaký by měl být a co by měl znát? Předpokladem pro úspěšný výkon povolání je cit pro situaci, určitý výtvarný smysl, soustředěnost, trpělivost, rychlost reakce. Nevhodné pro občany s vrozenou vadou nebo chronickým onemocněním vyžadujícím trvalou léčbu a omezujícím výkonnost.