HDR na D90

Hlavní výhoda je podle mě v tom, že můžeš mít trvale zapnutý AF-C. Pokud třeba člověk fotí sportoví, ale i reportážní prostě akčněji, nemusí vůbec z AF-C na AF-S přepínat. Palcem zaostří pustí tlačítko ostření a může si dovolit překomponovat.

Profi DSLR jako jsou od D300 nahoru mají ještě jedno tlačítko navíc, AF-ON a už jenom tím bude asi jasný, že nějaká výhoda musí být, takže si majitelé těchto strojů nemusí nikde tohle "palcový" ovládání nastavovat.

Chování ostření je ještě spřaženo s nastavením AF-A, AF-S a AF-C, podle jejich vlastností se AF modul chová, stejně jako na spoušti. Takže když zmáčknu AF-ON (nebo u nižších tříd naprogramované na tlačítko AE-L/AF-L), tak dojde k ostření bez toho, aby fotoaparát fotil, to obstará spoušť.

V praxi třeba: Priorita času, AutoISO, AF-C, počet ostřících bodů, sériové snímání, vypnutý náhled - začnu sledovat ostřícím bodem fotografovaný objekt (letadlo co letí kolem), zmáčknu a pořád držím(!!) AF-ON (AE-L/AF-L), DSLR začne ostřit, stále sleduju a v pravou chvíli (jak si ustálím sledování nebo kompozičně pěknej záběr) zmáčknu spoušť a v tu chvíli fotoaparát nabere expozici a začne fotit sérii a s ohledem na vyrovnávací paměť a na změnu expozičních hodnot (budova, bílá-černá plocha v pozadí) můžu spoušť několikrát pustit a opět zmáčknout, ale ostřím pořád nepřetržitě(!!) a před koncem (stále ostřím) ukončím snímání puštěním spouště a až potom pustím tlačítko AF-ON (AE-L/AF-L).

Tím je dosaženo, že bude nějaký snímek ostrý a hlavně fotoaparát nabere expozici v místě domáčknutí spouště, třeba několikrát během jednoho panningu a ne jen na začátku, když je ostření spojeno se spouští a tím pádem s nabráním expozice, kde může být expoziční situace jiná, proto raději volím "krátké dávky", ale víckrát v řadě v jednom sledování.
Je jedno, jestli je objekt závodní auto, letadlo nebo člověk na lavičce, vše živé i neživé vykazuje nějakej pohyb, i fotograf. Nemusí být navolen jenom některý z poloautomatů, i v M to jde taky, akorát nastavení ISO, čas, clona je trochu jiný, protože záběry vpravo, uprostřed a vlevo budou expozičně rozdílný, záleží na situaci, co je před objektivem v rozsahu 180° (u průletu letadla).

Vypadá to složitě, ale i když tohle ještě nemám pod kůží, je to perfektní věc. Tori zde jednou psal, že AF-C a AF-ON používá pořád, i na svatbách.
Záleží na nastavení, cviku, situaci a bohužel i typu DSLR, od toho se odvíjí výsledek. D4 bude se svým AF makat jinak, přesněji, než třídy níž s pár ostřícími body, což se dá trochu vykompenzovat cvikem a vyfoceným hodně zbytečného balastu navíc, ale jde to taky, dokonce i s třemi ostřícími body jako má D60, D40.

PS: NEZAPOMÍNAT, ŽE OSTŘENÍ JE PŘESUNUTO ZE SPOUŠTĚ JINAM, JAK PŮJČÍTE FOŤÁK NĚKOMU JINÝMU (oslava), MÁLO KDO SI VŠIMNE, ŽE NENÍ ZAOSTŘENO A LÍSKÁ SNÍMKY DÁL !!! stalo se mi to, naštěstí jsem si vzpomněl včas

přesně. Ještě bych doplnil taky cit a znalosti. Vídám moc často HDR a je to hrůza. Lidi to moc s efektama přeháněj a vypadá to mnohdy děsně.... když je to citlivé a umí se to, tak to vypadá zajímavě a někdy to ani laik nepozná. Já dneska karajinu fotím jenom takhle, ale musí se opatrně aby to nebylo přebarvený a s různým halo efektem apod. Industriál snese víc ba mu to přímo svědčí :)