Nový základní objektiv na D7100

Souhlas. Také v testu uvádím, že v této kategorii objektivů je velká variabilita. Já bych klidně otestoval i 5 kusů od jednoho, ale nic bych neprůměroval (ani nevím, jak by to bylo možné udělat:). Spíše bych tam nechal odkaz na porovnání všech pěti, aby si mohl každý o variabilitě výsledků udělat svůj závěr. Bohužel mi nikdo 5 kusů objektivů nepůjčí:) Ale i pak by to bylo jenom o stávajícím stavu - dodnes si vzpomínám na svůj první test 18-200, když se objevila na trhu a měla označení Made in Japan - výsledky byly perfektní. Potom někdo jel do Himalájí a objektiv nebyl k sehnání. Tak jsem mu prodal ten svůj, prakticky nový s tím, že si objednám jiný. Než jsem se k tomu dostal, uplynulo asi půl roku. Jaké bylo mé rozčarování, když jsem zjistil, že ke kvalitě mé původní 18-200 to má velmi daleko. A jak jsem tak objektiv převaloval v ruce, koukám "Made in Thailand". Pokud si dobře pamatuji, tak jsem potom viděl i nějaké kusy "Made in Malajsia". A pak si něco testujte. Osobně jsem toho názoru (a zatím se mi to téměř vždy potvrdilo), že objektiv se má koupit, když se poprvé objeví na trhu. Mám dojem, že výstupní kontrola těchto objektivů je podstatně přísnější, než třeba za půl roku - nový objektiv si totiž převezmou testovací laboratoře a časopisy a objeví se první testy v tisku a na internetu. Později se žádný tester k těmto objektivům již nevrací, takže první uveřejněné výsledky jsou brány ještě léta jako etalon. Naopak u fotoaparátů doporučuji (stejně jako u nových modelů aut:), alespoň rok počkat. Za ten rok vychytá výrobce mouchy a dokáže udělat i nový model (D600 - D610).

Navrhuji nový obchodní model - zřídíme jakési testovací středisko, kdy každý kupující dostane testovací snímky daného objektiv na konkrétním typu těla, na kterém bude chtít objektiv používat. Samozřejmě za poplatek. Ty nejhorší kusy se vůbec prodávat nebudou. Zatím mám jenom jeden problém - kam je vracet:)

Prakticky šokující výsledky u všech třech objektivů. U 18-105 málo kdo čeká, že nakrmí, spíš se počítá, že to je sklo "na odpis", pomalu ocházející do věčných lovišť, "takovej lepší 18-55". U 18-140 každý čeká největší kompromisy a tím pádem výsledkovou variabilitu a 16-85 je oslavovaná jako top DX záklaďák a ejhle, vše je jinak, "zákony gravitace jsou porušeny"!

Nejvíc mě šokovala (a zajímala, důvod viz výše a že ji mám) 16-85, na ohniska od 70mm, to je hnus hnusoucí! Na obhajobu bych uvedl, že si myslím, že zde zapracovala maximální vyzoomovatelná část objektivu, kdežto ty dva zbylé mají do svého limitu vysunutí (a tím pádem očekávané nejhorší výsledky) ještě daleko, jeden od 85 do 105, druhý od 85 do 140, takže tyto skla byly testované ve svém rozsahovém top (si myslím). Ono se není čemu divit, zákony mechaniky jsou dané, čím se tubusy víc vysunují, tím jsou roury víc volný a tím čočky vzájemně nesedí jak mají, každej nepatrnej pohyb snad musí být znát? Možná ne, neznám funkci jednotlivých čoček vůči sobě, co mají a nemají vyrovnávat zásluhou volnosti trubek nebo jestli to dělá mechanizmus nebo je to jedno, ale u pevných skel se tohle hejbání neděje. Myslím si, že kvalita výstupu není jenom o množství a materiálu čoček před snímačem, ale taky o tom, co a jak se přesně pohybuje nebo má pohybovat s ohledem na to, že se trubky u zoom musí hejbat. DX 35 1,8 trčí 55mm, ale 16-85 na 85 trčí 130mm a ještě se konec nepatrně hýbe, ale jak píšu, neznám způsob fungování celé soustavy objektivu, možná to je jinak.

Přesto to není pro 16-85 omluva, sklo má mít přiměřené kvality v celém rozsahu (proto se snad ten rozsah dělá, není snad na větší tahání), otázkou je, co pod slovem "přiměřené" počítá konstruktér, co timťoni u výrobní linky, co německej zákazník a co českej "póvl", který musí (a mnohdy je rád aspoň za to a nebo mu to mnohdy stačí) koupit vše, protože jsme odpadky EU, na který každý prdí a tím nemyslím PET lahve.

Velice by mě zajímaly testy zmíněné sestavy nad ohniskem 85, jak by si 18-105 a 18-140 vedly na D7100 do maximálního vysunutí, jestli by to byla stejná katastrofa jako u 16-85 od 70 do 85.

Jsou tací, co hledají muchy, což není tento příklad (tvůj test u 16-85 od 70-85mm), muchy si představuju jinak vypadající. Ostatně letmo (hodně amatérsky lajcký test) jsem kdysi zkoušel tebou zmiňovanou 17-55, jak se pořád říká:"na těle nezáleží, hlavně kvalitnější objektiv", tak jsem naivně chtěl D60 dopřát a nic moc, hodně jsem byl zklamán (ostrost i expozice v místnosti, s "rodilou" 18-55 to byla jiná), proto (a z dalších řádků) usuzuju, že to asi není tak pravda, že tělo na lepší sklo musí být stavěný. Viděl jsem snímky z místní oslavy (ve dne i navečer) a podle exifu jsem byl hodně mile překvapen nad snímky z D3100 s 18-105 (ostrost i expozice) a naopak tělo řady D5xxx (asi 5100) s 17-55 byl totální hnus, ostrostí i expozicí. Čekal jsem opak u podvečerních snímků, ale opět 18-105 vítězila. Neříkám (podle exifu, majitele neznám), že nastavení bylo ideální, že majitel má ideální fotografický postoj s technicko-fotografickým cítěním pro techniku, ale hrůza, na delete, od světelného skla zklamání. No večer už to chce mít fištróna, ale ve dne pod "ovečkama"?

Nicméně zpět k těm muchám a testům. Doba tomu čmuchání s lupou hraje do karet (monitory a všude přítomné tlačítko zoom), stačí si prohlídnout vytištěné fotky z kinofilmů a to je tuplem na zvracení (soudím podle toho, co se z různých směrů ke mě dostalo). Skoro není rozdílu v ostrosti (spíš rozmazanosti) mezi studiovou fotkou u fotografa profíka pod lampama ze stativu a ručním foťákem na procházce s kočárem kolem potoka. Už jsem dost fotek digitalizoval a strukturu papíru vidím jako břitvu (většinou na ni ostřím), ale snímek samotnej je neostrej, že tvůj test je ještě zlatej. Takže jak píšeš, na fotce do ruky, do alba tak neostrost nevynikne, ale běda na monitoru, to i bez zoomu 1:1 je vidět vše.

Díky za test!