Odjinud

Fotografování je fajn. Hodně při toulání za fotkama přirody nachodím a jak se dá čekat, zpravidla co nejdál od davů lidí.
Většinou mám sebou nějakou tu vodu, možná jablko, kus chleba... Leccos se najde ve fotografově batohu. Tentokrát mi tam ale něco chybělo!
Byl jsem s kamarádkou fotit v "civilizaci" (v lesích kolem brněnské přehrady). Už jsme se vraceli po cestičce, která je celkem používaná cyklisty i turisty. Vede poměrně vysoko nad přehradou, je uzounká a krásně "meandruje" po boku kopce, sem tam vede po skalách. V jednom místě byla rozblácená louže a seděl u ní starší pán. Prošel jsem tím blátem (mám dobré boty a kaluže neobcházím) se slovy: "obcházet to nemá cenu" - když ten pán povídá: "to děláte dobře, já si tu zlomil nohu"!
Teprve pak jsme si všimli, že je na ruce a noze od krve, je zamazaný od bláta a v obličeji je bledý. Kotník měl silně nateklý a evidentně jej neposlouchal.
Zavolali jsme záchranku, pánovi dali alespoň ibalgin proti bolesti, protože si na ni začal stěžovat.
Kamarádka chtěla pánovi s nohou nějak pomoci, ale mně připadlo lepší jej netrápit další bolestí. Když dorazili záchranáři, pomohli jsme jim pána snést dolů k sanitce. Po téhle cestičce, přes ty skály, nám trval kilometr a půl asi hodinu. Záchranáři byli naprosto skvělí.
Teprve pak mne napadlo: co kdyby byl v bezvědomí a nedýchal? Co kdyby hodně krvácel? Viděli jste, jak si dnes záchranáři dávají pozor? Bez rukavic se zraněného nedotknou, o dýchání z úst do úst bez roušky ani nemluvě.
Kdyby nebylo zbytí, jistě by člověk udělal co by bylo třeba i s osobním rizikem. Je to ale nutné? Možná, že jsem jen "zatížen" prací v nemocnici a hygienou na ARO či v laboratořích...
V autě máme jistě každý lékárničku s potřebným vybavením, ale v batohu?
Chirurgické rukavice, resuscitační rouška a nějaký obvaz nic neváží ani nestojí a do batohu se jistě vejdou!
Tak žádné úrazy a hromadu pěkných fotek.
:-)
A nabídněte případně pomoc záchranářům, pokud je to možné. Jsou to taky jen lidi - a často báječní.