Pouliční fotografie

Průhleďák dogma není. Je to, jakoby někdo tvrdil, že sníh odhážeš kvalitně jedině hliníkovou lopatou s dřevěnou násadou. Foťák je pouze nástroj, byť složitější než lopata, ale čím co budeš fotit, to záleží pouze na tom, co Ti sedne.
Pokud bych měl být konkrétní - u nás Jindřich Štrejt fotí mylím klasickým průhleďákem (Leika). Má skvělé dokumentární fotky. Naproti tomu Vladimír Birgus fotí také úžasné snímky z ulice. Sám říkal, že je fotí převážně pouze na dovolených a moc bych za to nedal, že nějakým kompaktem (ale je to jen můj dohad). Reportážní novináři zase fotí snad jen zrcadlovkama. Takže? Důležité prostě je, abys byl se svým foťákem jedno tělo. Jak už tu někdo říkal - fotí pevným sklem a už to má v oku, nepotřebuje dlouho komponovat záběr. Prostě zvedne foťák a vyfotí to, co chce. Hned. A o tom ta pouliční fotka je. Jak tu někde jinde někdo jiný poznamenal - ulice jsou dnes rychlé. Je potřeba být rychlý a stále připravený. Možno si řekneš, že kompakt je méně nápadný. Možná. Ale možná, že když se se svou zrcadlovkou cítíš přirozeněji, než s kompaktem, budeš naopak méně nápadný s ní. Nebudu se tu víc rozepisovat, ať to není delší, než samotný článek ;o) Jediné, co bych u pouliční fotky nedoporučil je příliš dlouhé sklo. Na druhé straně, pokud Ti jde o portrét z ulice, nebo detail z tržiště, i tady je vyjímka ;o)