Jaký je Nikon Coolpix P80?

Fotoaparát Nikon Coolpix P80 patří do kategorie ultrazoomových elektronických zrcadlovek. Písmenko P v jeho označení znamená Performance – výkon. Fotoaparáty této třídy patří k těm nejlepším modelům, které Nikon nabízí v oblasti kompaktních přístrojů. Zaslouží si model P80 toto označení? Jak se s ním fotí a co dokáže? To se můžete dočíst v našem testu...
 

Základní seznámení

Při prvním pohledu na Nikon Coolpix P80 si povšimnete jeho výrazného objektivu. Není divu – nabízí totiž úctyhodné osmnáctinásobné optické přiblížení (ohniskový rozsah 27 – 486 mm) při zachování vynikající světelnosti 2,8 – 4,5.

Porovnání nejkratšího (27 mm) a nejdelšího ohniska (486 mm):







Celkové vnější rozměry fotoaparátu jsou ve vypnutém stavu přibližně 11 x 8 x 8 cm – na nošení v náprsní kapse je sice již dost velký, ale do ledvinky či malé brašny se bez problémů vejde.

V okamžiku, kdy fotoaparát vezmete poprvé do ruky, vás možná překvapí svou lehkostí. Ve skutečnosti váží přibližně 400 g (při vloženém akumulátoru), ale díky dobrému rozložení hmotnosti to není tolik znát. Celkově se P80 v ruce drží velice dobře.
Rozmístění jednotlivých ovládacích prvků je přirozené – jsou snadno přístupné i během focení pomocí hledáčku. Ten je elektronický, což znamená, že je v něm promítán obraz snímané scény pomocí malého TFT LCD. Hledáček nabízí rozlišení přibližně 235 tisíc bodů, zobrazení je tedy poměrně jemné a umožní i ruční ostření. Displej (s úhlopříčkou 2,7“) na zadní straně fotoaparátu nabízí stejné rozlišení jako hledáček. Vykreslování scény je dostatečně rychlé a plynulé.
O napájení se stará lithiový akumulátor EN-EL5 s napětím 3,7 V a kapacitou 1100 mAh. Výrobcem udávaná výdrž pro cca 250 snímků může odpovídat jedno až dvoudennímu focení.

Zajímavé funkce

Nemá smysl popisovat všechny možnosti a funkce, které P80 nabízí. Zaměřme se na ty zajímavější a podstatnější.
Jak již bylo řečeno v úvodu, písmeno P v označení fotoaparátu hovoří o maximálním výkonu a možnostech nabízených fotografovi. Proto i u modelu P80 nalezneme všechny programové režimy umožňující ruční nastavení expozičních parametrů (clona, čas, citlivost). Kromě fixně nastavitelných citlivostí a režimu automatického nastavování dokáže fotoaparát vybírat i z předem definovaného rozsahu ISO (určuje se vždy nejvyšší hodnota, kterou může přístroj automaticky nastavit).

Dále jsou k dispozici poměrně standardní, nicméně užitečné funkce, jako je možnost ručního vyvážení bílé barvy, optimalizace snímků (sytost barev, kontrast, doostření) či aktivace speciálního režimu digitálního zoomu pro snímky ukládané v nižším rozlišení, než je efektivní rozlišení snímače. V tomto případě je možné použít okamžitého ořezu ještě před uložením snímku. Tím se docílí dalšího přiblížení fotografovaného objektu, při kterém však nedochází ke snížení kvality vlivem interpolace.

V Coolpixu P80 dále nalezneme jednoduchý režim intervalového snímání (nastavit lze pouze v jakém intervalu je exponován vždy jeden snímek) či super makro režim, při němž dokáže fotoaparát zaostřit již na vzdálenost přibližně 1 cm od přední čočky objektivu (fixní ohnisko okolo 55 mm). Reálné využití tohoto přiblížení je samozřejmě limitující blízkostí objektivu od snímaného objektu, při kterém se problematicky nasvicuje scéna. Jak může takové fotografování vypadat a jaký je výsledek ukazují níže uvedené fotografie. V běžném makro režimu je nejkratší zaostřitelná vzdálenost závislá na zvolené ohniskové vzdálenosti – fotoaparát při aktivním makro režimu barevně zobrazuje na pomyslné ohniskové ose (zobrazené na displeji v okamžiku zoomování) úsek, ve kterém je možné ostřit na vzdálenost cca 5 – 10 cm.

Vyrobit dokonalý objektiv s rozsahem ohnisek, které P80 nabízí, při zachování malých rozměrů a minimálního optického zkreslení je prakticky nemožné. Proto je fotoaparát vybaven funkcí ovládání zkreslení. Po její aktivaci se na základě znalosti míry zkreslení (soudkovitost, poduškování) pro konkrétní ohnisko programově upraví snímaný obraz a to dokonce v reálném čase již při zobrazování na displej. Zde jsou ukázky, jak tato optimalizace funguje (testováno s aktuální verzí FW 1.1):


ohnisko 27 mm
 


ohnisko 141 mm
 


ohnisko 486 mm



Ačkoliv je objektiv opatřen nápisem VR (redukce vibrací), v návodu se dočtete, že stabilizace je řešena pohybem obrazového snímače. Stabilizace také automaticky rozpozná pohyb fotoaparátu v jedné ose, při kterém redukuje otřesy pouze v ose opačné (tzv. panning mode, panoramatický režim) – podobně, jako je to řešeno v objektivech pro zrcadlovky Nikon. Díky zapnuté stabilizaci je možné fotografovat s výrazně delšími časy, než bez ní. Vzhledem k tomu, že fotoaparát nabízí ohnisko takřka 500 mm, se tato funkce často využije i při focení za dobrého počasí.

Režim SPORT je v Nikonu P80 řešen trochu jinak, než bývá zvykem (nejedná se o jeden z mnoha scénických programů – je mu vyčleněna samostatná poloha funkčního voliče). V tomto režimu je rozlišení sníženo na 3 Mpixely, díky čemuž je možné využívat vyšších citlivostí potřebných pro dosažení krátkých časů. Současně se díky tomu nezpracovává velké množství dat. Fotoaparát tak dokáže exponovat až 30 snímků v jedné sérii s rychlostí 13(!) snímků za sekundu. Systém autofokusu je v režimu sport vždy aktivní v režimu Kontinuální AF.

Snímání rychlostí 13 snímků za sekundu se již blíží rychlosti snímkování videosekvencí nižší kvality:

ISO 1600, f/4.5 , 0.051 s, 188 mm; foceno krátce po západu slunce
 

Obrazové výsledky

Nikon Coolpix P80 využívá snímače s efektivním rozlišením 10,1 Mpixelů při úhlopříčce 1/2,33“. Základní citlivostí je hodnota 64 ISO, kterou je možno standardně zvýšit až hodnotu 2000 ISO. Do hodnoty 200 ISO jsou výsledné snímky velice dobré. Při optimální expozici vychází fotografie pořízené při citlivosti 400 a 800 ISO ještě jako uspokojivé a použitelné pro tisk do formátu A4. Při těchto citlivostech se však již začíná ve snímcích projevovat výrazné SW odstranění šumu, díky němuž ve fotografii objevují jednolité barevné plochy (připomínající „malůvky“). Při dalším zvyšování citlivosti fotoaparát produkuje snímky použitelné spíše pro tisk menších formátů či pro prohlížení na počítači.
Specialitou je možnost zvýšení citlivosti na hodnoty 3200 resp. 6400 ISO, při kterých však fotoaparát snižuje rozlišení na 3 Mpixely. Tak se virtuálně zvětšuje plocha jedné snímací buňky, díky níž se může stát světlocitlivější.
Nejvíce o možnostech snímače hovoří následující snímky (po kliknutí na výřez v měřítku 1:1 se zobrazí celá fotografie), přičemž další ukázky naleznete na konci článku:

Denní snímky

ISO 64, ISO 100


ISO 200, ISO 400


ISO 800, ISO 1600


ISO 2000, ISO 3200


ISO 6400

 


ISO 64, ISO 100
 


ISO 200, ISO 400
 


ISO 800, ISO 1600

 

Noční snímky

ISO 64, ISO 100


ISO 200, ISO 400


ISO 800, ISO 1600


ISO 2000, ISO 3200


IS0 6400

Kresba objektivu
Následující výřezy hovoří o kresbě objektivu fotoaparátu. Nalevo jsou výřezy z okraje snímku, vpravo pak z jeho středu. Patrné je zhoršení kresby při maximálním zaclonění a při použití nejdelšího ohniska. V okrajích fotografie také samozřejmě dochází ke zhoršení kresby a mírně se projevuje chromatická aberace, na kterou obecně fotoaparát příliš netrpí (viz další ukázkové snímky na konci). Celkově lze objektiv hodnotit jako velice dobrý.

27 mm

f/2,8
 


f/4
 


f/5,6
 


f/8
 

110 mm

f/4
 


f/5,6
 


f/8
 

486 mm


f/4,5
 


f/5,6
 


f/8

Pozor! Testovací obrazec není vytištěn v měřítku, takže nelze ze snímků odčítet údaje o rozlišení snímače a objektivu!


Automatické vyvážení bílé barvy pracuje uspokojivě, což je dobře, protože v automatických režimech ani jiná možnost není k dispozici.


Zataženo / AWB
 
 


Slunečno / AWB

Postřehy po týdnu práce s fotoaparátem

Jednou z důležitých vlastností každého fotoaparátu je jeho celková rychlost, která dokáže rozhodnout o tom, zda se podaří exponovat snímek v tom správném okamžiku. Start přístroje trvá necelé 4 s, což vzhledem k nutnosti vysunutí objektivu není až tak špatný výsledek. Také změna ohniska z jedné krajní polohy do druhé za cca 1,4 s je přijatelná (jednotlivých kroků lze v celém rozsahu rozlišit více jak 20 – záleží na tom, jak se fotograf sžije s ovládací páčkou, která reaguje dost rychle). Celkově lze říci, že ovládací prvky fotoaparátu reagují bezproblémově s optimálním odporem (např. otočný volič expozičních režimů jde příjemně ztuha, takže se nastavení samo nemění při letmém dotyku či při vyndávání fotoaparátu z brašny).
Reakce na jednotlivé příkazy jsou průměrné - k rychlíkům se bohužel P80 neřadí. Samozřejmě záleží, na co je uživatel zvyklý. Jak se fotoaparátem pracuje ukazují následující videoukázky:

Režim prohlížení snímků


Režim focení, makro režim, ruční ostření

Obslužný FW fotoaparátu občas degraduje jeho technické možnosti. Za nejslabší považuji možnost kontroly expozice. V režimu focení chybí funkce živého histogramu. Fotograf tak předem pořádně nepozná, jak bude snímek exponován. Pouze v plně manuálním režimu se v okamžiku nastavování hodnoty clony či času zobrazuje stupnice expozimetru, která však po krátké chvilce opět zmizí. Kde je třeba možnost regulace jasu zobrazované scény v závislosti na nastavených expozičních parametrech, známá z mnohem starších fotoaparátů? P80 pouze dokáže měnit jas displeje při kompenzaci expozice, ale to není příliš přesný ukazatel výsledné expozice.
Po vyfocení snímku fotoaparát sice ukáže jeho náhled, ale není možné nastavit si způsob zobrazení tohoto náhledu - vždy je vidět pouze celý snímek. Pro zobrazení histogramu či přepálených míst je nutné přepnout do režimu prohlížení a zvolit odpovídající způsob zobrazení. V tomto zobrazení však zase není možné zvětšit náhled snímku pomocí lupy. Pokud se tedy fotografuje například na prudkém slunci, kdy je nezbytná kontrola expozice snímku pomocí histogramu, nedělá fotograf nic jiného, než že stále přepíná mezi různými režimy. Navíc pokud v režimu zobrazení histogramu zjistíte, že není snímek optimálně exponován a chcete ho smazat, fotoaparát nejprve vykreslí fotografii přes celý displej a teprve poté přes ni vypíše dotaz, zda ji chcete opravdu smazat. Po potvrzení a smazání snímku začne zpracovávat další fotografii pro zobrazení – celý tento proces zabere přibližně 4 sekundy. Složité k popsání, ještě složitější v praxi… :-(
Abych však výrobci nekřivdil, pokud hned po vyfocení snímku víte, že se nepovedl, fotoaparát umožňuje jeho rychlé smazání stisknutím odpovídajícího tlačítka přímo z režimu fotografování (tedy bez nutnosti přepínání do režimu prohlížení).

Ostření fotoaparátu je hodně závislé na aktuálních podmínkách. Systémy pracující na principu detekce kontrastu patří obecně k těm pomalejším. Navíc čím více se u P80 „zazoomuje“ (nastaví se delší ohnisková vzdálenost), tím více klesá světelnost objektivu. Tím dopadá na čip menší množství světla. Proto fotoaparát občas mívá za zhoršených světelných podmínek problémy zaostřit. Dá se však naučit, na co fotoaparát ostří dobře a na co ne a trochu mu s ostřením pomoci. Je-li dostatek času, je samozřejmě možné využít i ručního ostření. Dalším pomocníkem při ostření na kratší vzdálenosti bývá integrovaná LED. Díky ní je v některých situacích možné ostřit i za úplné tmy.

Natáčení videosekvencí je u Nikonu P80 spíše průměrné. Maximální rozlišení je dnes již standardních 640x480 obrazových bodů. Používání optického zoomu během natáčení není možné. Navíc jak při přehrávání ve fotoaparátu, tak i v počítači, je na konci sekvence „useknutý zvuk“. Tedy video ještě pokračuje, ale zvuk se již nepřehrává. Docela školácká chyba, která navíc přetrvává i po upgradu na nejnovější firmware…

Další ukázky

ISO 64, f/6.3 , 0.0005 s, 42 mm


ISO 64, f/5.6 , 0.0159 s, 188 mm


ISO 64, f/4 , 0.0016 s, 42 mm


ISO 64, f/4.5, 0.0033 s, 67 mm


ISO 64, f/4.5, 0.0038 s, 155 mm


ISO 64, f/4.5 , 0.0107 s, 129 mm


ISO 800, f/3.2 , 0.001 s, 42 mm


ISO 6400, f/3.2 , 0.0244 s, 33 mm


ISO 3200, f/3.2 , 0.0394 s, 33 mm


ISO 2000, f/3.2 , 0.0617 s, 33 mm


ISO 1600, f/3.2 , 0.0826 s, 33 mm


ISO 800, f/3.2 , 0.1639 s, 33 mm


ISO 64, f/4.5 , 0.0083 s, 27 mm


ISO 64, f/3.5 , 0.0110 s, 27 mm


ISO 93, f/5 , 0.0074 s, 486 mm


ISO 200, f/5.6 , 0.004 s, 110 mm


ISO 200, f/5.6 , 0.008 s, 56 mm

Závěrem

Pokud jste dočetli až sem a prohlédli si ukázkové snímky, určitě jste si vytvořili i vlastní názor na elektronickou zrcadlovku Nikon Coolpix P80. V jedné větě by se dal Coolpix P80 označit za fotoaparát kombinující extrémně velký rozsah ohnisek objektivu s minimálními rozměry těla při zachování přijatelných vlastností a funkcí. Nikdo si však nemůže představovat, že se v tomto malém těle ukrývá zázrak techniky, který by bylo možné srovnávat s výrazně většími a dražšími digitálními zrcadlovkami.
Pro nošení například na výlety, při kterých se docení velký rozsah zoomu a malé rozměry, však může být Coolpix P80 ideální společník. Fotoaparát také nabízí ucelenou škálu režimů: od zcela automatického, přes řadu scénických programů, poloautomatické režimy až po plně manuální režim. Začátečníkům tak poskytne prostor pro zdokonalování se a pokročilým fotografům umožní maximální kontrolu nad exponovaným snímkem. Mezi pozitiva patří i to, že je přístroj kompletně počeštěn a pro některé položky menu navíc nabízí i jednoduchou nápovědu zobrazovanou přímo na displeji.

Pokud uvažujete o koupi tohoto přístroje, máme pro vás dobrou zprávu. V nedávné době došlo ke snížení jeho ceny - bez problému ho tak seženete za necelých 8000,- Kč s DPH.