Jsem fotograf, ne terorista

Velice zajímavá a poučná aktivita se vzedmula poté, co bylo ochrankou před londýnskou radnicí zabráněno fotografovi vyfotit veřejné prostranství a budovu radnice.

Stránky lidi, kteří se snaží propagovat svobodu fotografů a napadají stanovisko vydané ministerstvem ve Velké Británii a předaném do obou komor britského parlamentu. 

Pro zviditelnění tohoto problému se skupina aktivistů sešla přímo před radnicí, aby v den Světového dne svobody tisku (World Press Freedom Day) ukázali na absurdnost ochrany veřejných budov před fotografy - amatéry. Celá aktivita je podporována britskou národní unií fotožurnalistů.

K této příhodě přidám svou, kterou jsem osobně zažil v roce 2008 na jaře, kdy jsem pro jeden náš klub fotil úkol: "Hříchy naši doby." Napadlo mě zajít také k budově bývalého federálního shromáždění - tehdy tam sídlilo Rádio Hlas Ameriky. Ale proč ne, byla a je to veřejná budovat na veřejně přístupném místě. Vydal jsem se k první ostraze od Národní opera, tedy od západu. Slušně jsem se dotázal, zda zde mohu fotografovat, načež mi policista úplně v pohodě řekl, že ano. Tak jsem začal... Obcházel jsem kolem druhé hlídky na druhém rohu, v pohodě, ale v čele - u Národního Muzea jsem narazil. 

Situace byla následující: volně jsem popocházel s fotoaparátem v roce (měl jsem dlouhé sklo 80-200 f/2.8). Obcházel jsem pásku, kde bylo napsáno POLICIE (taková ta červenobílá), nepřekročil ani nepodlezl jsem perimetr, který ohrazovala. Současně jsem fotografoval, snažil se komponovat. Přistoupil ke mně policista a řekl: "Tady nesmíte fotit". Nepozdravil, neoslovil mě, pouze dal příkaz. Odpověděl jsem, že fotím a focení mi bylo dovolenou jeho kolegou na jiném místě. Zavolal si ho přes vysílačku, odstoupil ode mně a neco si dohadovali. Pak se vrátil a řekl, ať mu dám občanku (to jsem netušil jak se mám zachovat), tak jsem mu ji půjčil (zase chyba). Odběhl, asi si mě prolustroval a vracejíce se mi sdělil, že tady fotografovat nemohu, že budovat býv. Federálního shromáždění je nejvíce chráněnou budovou v Praze a že jak to, že to nevím. Vysvětlil jsem mu, že když odejdu za rok, stejně si vyfotím tím objektivem, co chci a to mu nevadilo....

Policie se tedy opět překročila své pravomoci vůči svobodě občana - v tomto případě fotografujícího.

Proto mi aktivita z Anglie přijde jako významná a pokud bychom ji více pěstovali a upozornili na tento nešvar příslušné instituace na ochranu občanských práv, možná bychom získali více svobody a nebyli bychom popotahováni za focení na Karlově mostě nebo pařížské Eifelově věži v noci (jak absurdní!!!).

Na závěr připojuji celý text z hlavní stránky v orig. znění: Photography is under attack. Across the country it that seems anyone with a camera is being targeted as a potential terrorist, whether amateur or professional, whether landscape, architectural or street photographer.

Not only is it corrosive of press freedom but creation of the collective visual history of our country is extinguished by anti-terrorist legislation designed to protect the heritage it prevents us recording.

This campaign is for everyone who values visual imagery, not just photographers.