fotograf po dovolené - shrnutí

tak jsem ve zdraví přežil dovolenou v jižních čechách s rodinou. Syn opět ztratil mobil, ale hlavně, že jsme všichni celý a zdrávy. Šumava je nádherné a fotogenické místo, jen by to asi chtělo z fotografického hlediska spíš bez rodiny a povinností vůči nejmenšímu osazenstvu. Tak jako tak jsme alespoň měl možnost obhlídnout některá místa a mít tak tipy do zásoby. Navštívili jsme samozřejmě i Bavorský les se zvířecími výběhy, ale bylo docela vedro a tak to nejzajímavější (rys, vlci) bylo zalezlé. Ani se to nezdá, ale podle GPS jsme tam nacapkali poctivých 18km a tak se můj foto vozík StealthGear hodil jako kočárek pro čtyřletou dceru, která totálně odpadla :-)

Teď už když vím kde to je, jak to tam vypadá a kde co je, tak přemýšlím o tom, že se tam vrátím v zimě když bude sníh.
V tomto ohledu, bych pak hodil inzerát, kdo by jel se mnou. Nejedná se o žádný workshop. Každej si fotí sám za sebe. jde mi o podíl na nákladech a i ve více lidech se to líp táhne, jak se říká. Snad bude štěstí na normální lidi.

Pro ptáčkaře by zase mohlo být zajímavé místo u Želnavského potoka u meandrů Vltavy. Jsou tam Volavky bílé i popelavé. Viděl jsem tam i vzácného Hýla rudého. Ostatní běžnější ani nejmenuji.
U pensionu bylo malé jezírko a vlaštovky tam dělaly nálety do vody. Super motiv k focení, ale tak těžkou disciplínu jsem snad ani nečekal. Vlastně po 4 hodinách focení jsem to vzdal, výsledek mizerný. Jeden neví odkud a kdy přiletí, malá hloubka ostrosti a ani autofokus na D3s s 300/2.8 VRII nestíhal. Jak to ty kluci šikovný dělaj nevím, mne se to prostě nepodařilo aby to byl pták ve vodě přes celej čip, tak jako to umí třeba kamarád Petr Šimon.

Šumavská jezera a jezírka, focená na HDR a do panoramatů s jemným poladěním mapování tonality jsou ideální krajinářskou zábavou.
Jen to chce čas a hlavně klid, což s pubertálními jedinci jde dost těžko, protože to není dostatečně in a hlavně se tam musí pěšky a proč je to jako nutný když máme auto .... no hrůza, kdo jest rodičem, ví o čem mluvím.

Cestou domů jsme se zastavili u krokodýlů v Protivíně, ale bohužel focení zakázáno, jinak tam maj potvory pěkně velký a některý i dost vzácný. Na můj typický český dotaz, jak krokodýlý maso chutná, jsem se moc u průvodců pochopení nedočkal, spíš jistý druh mírného opovržení :) "Tady máme chovnou stanici a vzácné exempláře, pane! Jak krokodýl chutná nevíme, to musíte na Moravu...", tak nevím co je na Moravě, ale jak chutná krokouš jsem se nedozvěděl. Nu což, hlavně, že vím jaká dobrota je daněk nebo prasátko ;-)
A když mluvím o prasátku, tak jsem nějaká viděl v Bavorském lese, a musím přiznat, že jsem si vzpomněl na výborný kančí gulášek co dělá můj otec... no to je tedy fotografická romantika, že?

Můj příspěvek není přísně fotografický, ale i tak doufám, že mírně pobaví a odlehčí už beztak těžké časy...
Dobré světlo a dostatečně rychlý autofokus všem
Macek73

P.S.
zítra je poslední den na přihlášení do souteže na kalendář Nikon 2014, tak šup šup opozdilci :-)