EIZO CG241 - jiný rozměr práce s RAW

Připravoval jsem si onehdá doma na PC sadu fotografií k vytištění. Měl jsem doma monitor od Aceru, se kterým jsem byl dlouho spokojený a který jsem měl zkalibrovaný pomocí sondy Monaco Optix.
Hotovou sadu upravených RAW souborů jsem si pak vzal do kanceláře, kde mám monitor rovněž zkalibrovaný stejnou sondou, i když se jedná o jiný typ monitoru (EIZO S2111 bez HW kalibrace), a také tiskárnu (6 barevný inkoustový plotter Canon W2200) zkalibrovanou pro používaný papír.
Předpokládal jsem, že by tedy výstup z tiskárny měl měl být velmi přijatelný a s nejlepším možným podáním barev k tomu, co jsem si nachystal na domácím mnitoru.
Fotografie však jak na monitoru EIZO v kanceláři, tak po vytištění měly znatelně vyšší hustotu a výrazně teplejší odstín. To bylo velmi nepříjemné samozřejmě.

Rozhodl jsem se tedy pro zásadní krok, výměnu domácího monitoru za hardwarově kalibrovatelné EIZO CG241 a pořádný kalibrátor, který by fungoval i jako denzitometr pro kalibraci tiskárny - vyšel mi z toho ColorMunki od X-Rite.
Monitor jsem hned nainstaloval a těšil se, co uvidím.
Monitor se totiž chlubí pokrytím 96% Adobe RGD gamutu a hardwarovou kalibrací s 10 bit/kanál LUT interní tabulkou. Kalibrace je prováděna v LUT tabulce monitoru s 10 bitovým rozlišením, to znamená, že monitor bez zráty jakosti vezme celý rozsah barevnosti grafické karty, t.j. 3 x 8 bit RGB. Tím chci říci, že karta a nastavení driveru nijak neořezávají docilitelný barevný gamut, než se informace dostane do monitoru a teprve tam je aplikovaný kalibrací získaný profil a to s o dva řády vyšší přesností než by bylo možné driverem grafické karty.

Kalibrace pomocí SW dodaného k monitoru se sondou ColorMunki proběhla zcela bez komplikací a velmi jednoduše. Jediné, co jsem musel udělat bylo odpojení tabletu Wacom Cintiq. Pravděpodobně nějak kolidovaly USB porty, nebo něco takového. Cintiq obrazovku jsem pak jen ručně přibližně přizpůsobil tak, aby šedé plochy byly na obou obrazovkách co nejpodobnější.
Po kalibraci najednou všechny jinak nevýrazné barvy (i Windows standardních 8 barev) ožily, najednou se jakoby rozzářily a vyjasnily. Když jsem si pak pomocí Color Navigátoru naemuloval profil starého monitoru Acer a jeho gamut si zobrazil na CIE diagramu (toto grafické znázornění gamutu v CIE diagramu je součást Colornavigátoru), bylo na první pohled jasné, v čem jsou rozdíly a jak malý gamut Acer ve skutečnosti měl.

Investice do grafického monitoru byla vysoká, ale jeho parametry ukazují proč, a v komfortu při zpracování velkých množství fotografií se to nakonec jistě vyplatilo, přesností práce a také třeba mnohem menší únavou zraku.
Konečně mám také jistotu, že že co vidím na obrazovce monitoru je správně. A když je to potřeba, lze naemulovat vzhled fotografie na standardním sRGB monitoru běžných jiných uživatelů dvěma stisky tlačítka na monitoru. Například, když se chci ujistit, jak budou moje fotogalerie barevně vypadat na monitoru nějakého běžného uživatele, který bude mít obyčejnější, ale správně nastavený sRGB monitor.
RAW fotografie nasnímané v Adobe RGB teď mohu sledovat v jejich plné barevné bohatosti.
Je to prostě ideální monitor pro ty, kdo pracují s RAW formátem a v Adobe RGB prostoru.
Novější menší verze monitoru EIZO má také HW kalibraci a ačkoliv je výrazně levnější bude svými parametry srovnatelná s CG241.
Závěrem, máte-li volné prostřeky a pracujete-li hodně s fotografií, mohu CG 241 EIZO vřele doporučit jako excellentní kousek monitoru.

Kalibrátor ColorMunki umí kalibrovat i monitory bez hardwarové kalibrace a umí elegantně vytvoři i profil pro tiskárnu. Postup je opravdu velmi jednoduchý a sladění toho, co vidím na monitoru s výstupem z tiskárny, je velmi dobré (samozřejmě gamut tiskárny nestačí na celý Adobe RGB prostor).