Poslední komentáře

to s tou baterkou se mi sice, ještě nestalo, ale D80 mám chvilku... Doufám, že na tom nic nepose*u

Jsem zvědavej jak bude novej Nikonclub vypadat! A jestli bude e-shop za rozumné penízky bude to ještě lepší!

Já používám 2700 mAh Sanyo, za normálních teplot výdrž naprostá spokojenost (vždycky je to relativní, záleží kolik blýskáš). Určitě je to podstatné zlepšení, oproti starším 2100

P.S. Těch 3,8 Ah, není to překlep? To se snad ještě nevyrábí, nebo mi něco uniklo...?

Ahoj,

používal jsem SB800 s aku Eneloop 2000mAh a mohu vřele doporučit. Rychlé nabíjení výdrž ani nevím (stovky) a hlavně, udrží kapacitu i měsíce. Takže "rychle vem blesk, potřebujem něco nafotit" není problém.

Už se moc těším, jsem zvědavý hlavně na e-shop :-)

Tak jsem koukal, že mojemu kamarádovi co má Canon EOS 40D se splnil sen a má konečně svůj klub a už mi nemusí závidět NikonClub.

Ahoj. Pro úpravy fotek používám: Raw therapee samostatně, pokud není nutno s fotkou dále pracovat, jen převést z rawu, UFraw+Gimp pro složitější úpravy, S oběma velká spokojenost. Zkoušel jsem k mé D70 i Nikon Capture 4.4, ale nějak jsem si nezvykl. Capture NX jsem zatím nezkoušel, 5 litrů bych asi stejně nedal. Petr Bašanda.

Koupil jsem ho od mojeho šéfa a taky mi prodal Canon EOS 50E s obj. 28-80mm ultrasonic také za 500,- obratem ruky jsem ho prodal za 2500,- byl jako novej.

Super!!! Za 500? A od koho? To musel bejt fakt blbec, že neví, jakou to má cenu :)

Jo a sháním F4, pomůžeš mi?? Nikde nic, jenom poptávky :(

Expozimetr je dnes asi používaný spíš pro studiovou práci a aby to mělo smysl, je o exponometrii a správném použití exponometrické techniky něco vědět samořejmě (tedy docela dost).
Expozimetr je v zásadě luxmetr se stupnicemi (displejem) kalibrovanými pro nastavení expozice na fotoaparátu, t.j. měří intenzitu světla dopadajícího na jeho sensor. Správně by se tedy měl použít v místě fotografovaného objektu (např. před obličejem, jde-li o portrét) a se senzorem namířeným ke zdroji, nebo 45° mezi osou objektivu a osou reflektoru. Pro zjednodušení mají často přístroje bílou rozptylnou kalotu. Ta eliminuje směrovou závislost měřené hodnoty, pokud je to přijatelné v dané situaci. Profici by měli problematiku dobře znát a měřit správně s plochou rozptylkou. Sekonic na obrázku umí polokouli zasunout, takže vlasně umožňuje funkci jakoby s rovnou rozptylkou, i s kalotou.
Exponometry na odražené světlo jsou založeny na určitém uzusu a předpokladu, že scéna má u většiny běžných záběrů cosi jako střední jas. Je ovšem ne zcela jednoduché říci, jaký ten střední jas má být - jaké střední odrazivosti (nebo jak tmavé šedé ploše) by měl odpovídat (tuším, že Kodak používá šedou tabulku s odrazivostí 17% - možná mě někdo opraví).

Moderní fotoaparáty svým vestavěným expozimetrem měří světlo odražené od scény a lepší fotoaparáty mají obvykle také velmi sofistikované algoritmy pro vyhodnocení typu a tonality scény tak, aby naměřené hodnoty byly správně interpretované. Navíc vnitřní exponometr měřící odražené světlo je samozřejmě optimálně sladěn s vlastnostmi snímače.
Expozimetry pro odražené světlo od různých výrobců, kterými bychom měřili stejné odražené světlo, mohou ve stejných podmínkách doporučovat různé nastavení clony a času. To závisí třeba i na tom, jakou úroveň střední šedé ten který výrobce používá jako standard. Ideální pro měření odraženého světla je používání neutrálně šedé tabulky.
Výše uvedené je důvodem, proč je například nutné korigovat naměřené hodnoty, když se fotí na sněhu, nebo na kontrastně nasvícených scénách (koncerty, divadlo, hokej - tam je i problém s barevností reflektorů). Paradoxně zde objektivně naměřené odražené světlo korigujeme subjektivním odhadem :-)
Velmi pěkně je problematika exponometrie popsaná v knize Prof. Jána Šmoka: Umělé světlo ve fotografii. No a k tomu ještě doporučím další knížku, která se věnuje práci s barvou a specifikům exponometrie v barevné fotografii. Prof. Ján Šmok, Josef Pecák, Ing. Peter Tausk: Barevná fotografie. Tam se dozvíte o focení třeba pod těmi červenými reflektory.
Obě knihy jsou poněkud starší, nevím, zda by byly k sehnání. Nepopisují sice poslední modely přístrojů, ale principy se nemění a obě knihy jsou opravdu hodně dobré učebnice.
Pak jsou ještě speciální typy expozimetrů. Jedním se měří světlo při použití zábleskových zařízení, to jsou tzv. Flashmetry. Další specialitkou jsou tzv. Spotmetry. To je expozimetr s dlouhoohniskovým objektivem a v podstatě slouží k měření rozsahů jasů scény, z čehož se dá určit správná expozice. Hodí se to například pro fotky z divadla, kde je ostře nasvícená třeba jen určitá postava, kterou chcete fotografovat. Některé fotoaparáty dovolují nastavit tzv. bodové měření a fakticky tak fungují jako Spotmetry.
Sekonic nedávno rozšířil rodinu svých měřidel o další přístroj pro měření světla. Je to tzv. Colormeter a jmenuje se Sekonic Prodigi Color C500 / C500R (naprostá novinka se speciálním modem pro digitální fotoaparáty, jejichž sensory mají jinou charakteristiku spektrální citlivosti než klasické barevné filmy. Colormeter je přístroj na měření barevné teploty světla. Moderní kamery se s barevnou teplotou pravděpodobně ve většině případů velmi dobře vyrovnají (pokud zrovna nefotografujete scénu kde výrazně převažuje jedna barva), ale ve studiu je někdy třeba sladit barevné teploty různých světelných zdrojů a pak je takový přístrojek nepostradatelný. Ovšem vyžaduje to poměrně solidní škálu korekčních filtrů :-)
Jaký fotoaparát máte k dispozici? Zrcadlovku Nikon? Pak se pravděpodobně obejdete bez expozimetru v naprosté většině situací, ale něco si o problematice přečíst je velmi užitečné v každém případě.

Na připojeném obrázku (je to jen výřez a konverze do zmenšeného jpg souboru bez jakýchkoliv úprav expozice či barevného ladění. Expozice byla manuálně nastavená tak, jak ji vidíte na fotce na obou přístrojích. Bohužel na D700 těle (a asi ani na jiných) nejde nastavit nižší barevná teplota než 2500K, takže to je trochu červenější, než by mělo podle měřidla barevné teploty být (rozdíl 90 K na dolním konci rozsahu je dost významný, na opačném konci je zanedbatelný).
Expozimetr měří dopadající světlo v místě, kde leží. Je to při 800 ASA clona 3.2 a 1/15s (focené z ruky s objektivem 24-70/2.8 na 70 mm). Pokud bych nechal tělo určit expozici, pak by při nastavení na měření se zvýrazněným středem nebo na měření Matrix byla expozice clona 3.2 a čas 1/13 ( o něco delší).
Při nastavení na bodové měření by velice záviselo, na který bod je objektiv zamířen. Na šedém těle pravého přístroje by to byla clona 3.2 a čas 1/10, na měřicí bílé kalotě pravého přístroje by kamerou určený čas 1/20, no a na konec na levém tmavším přístroji by kamerou použitý čas byl delší než 1 sec.
Když měřím dopadající světlo (správným postupem :-) ) mám expozimetrem doporučenou jenom jednu hodnotu a žádné dilema.
Bohužel měřit dopadající světlo se musí v místě fotografovaného objektu, což by třeba pro zvířátkolovce s teleobjektivem a plachým objektem nebylo asi dost dobře možné. Vyjímkou je případ, kdy můžeme předpokládat identické nasvícení na místě, kde stojíme a na místě fotografované scény (častý případ běžného focení venku).

Sorry za dlouhý příspěvek, nedalo mi to. I tak bylo by to klidně i na mnohem delší příspěvek.

Doporučoval bych dobrý článek na:
http://www.fotoaparat.cz/article/2309/1 , kde je vše pěkně popsáno.