Redukcia M42 - Nikon

Jen pro zajímavost dávám článeček stažený někde z netu:
Kdysi jsem měl systém Asahi Pentax, na některé z těch na tu dobu vynikajících skel se používalo při výrobě thorium. Možná ho má v sobě i ten CHinon?

(".....Thorium je radioaktivní prvek, produkuje alfa (a zřejmě i menší množství beta) záření. Ty by samy o sobě v této míře nebyly nikterak nebezpečné, ale krom běžného thoria obsahuje sklo ještě prvky vzniklé rozpadem, které produkují beta záření a nestabilní izotopy, které mají tendenci přecházet do základního stavu, během čehož emitují gama záření. Dále se do základního uspořádání vracejí elektrony, přičemž energie uvolněná tímto procesem odchází v podobě rentgenových paprsků. Koncentrace thoria u běžně rozšířených objektivů nepřekračuje stanovené limity (nevím, jak v ČR, USA má stanoveno <30% hmotnosti skla), takže by neměly být nebezpečné; přesto odborníci doporučují specifické zacházení s těmito skly. Především je neskladovat pod postelí, nebo v bezprostřední blízkosti postele a v případě jejich většího množství (to se bude týkat asi hlavně sběratelů) je neskladovat v místnosti, kde trávíme většinu času. Také je dobré pomýšlet na rozvržení bytu (není nejvhodnější je naskládat do skříně, která je za stěnou sousedící s hlavou postele, kde spíme).

Pro představu: vystavení bezprostřední blízkosti thoriovému objektivu znamená nižší dávku, než let letadlem po stejně dlouhou dobu. Není důvod mít strach nebo propadat panice, ale pokud to není nezbytné, je vhodné nevystavovat se jejich působení, pokud to není třeba.

Radioaktivita může způsobovat i jiné komplikace - jeden uživatel Leica Summicronu, který pracoval v jaderné elektrárně, se dostal do problémů, když mu při kontrole chtěli zabavit fotoaparát, protože ho přístroje vyhodnotily jako kontaminovaný. Nedorozumění se vysvětlilo, ale nemusí to vždy jít tak hladce.

Barevné nádechy a jejich odstranění.

Typickou vlastností pro thoriové objektivy je zažloutlé až hnědavé zabarvení, které se projeví obvykle několik desítek let po vyrobení objektivu, je-li uchováván v temnu (nebo jen minimálně používán):

http://www.abload.de/img/tak_1w_premnz.jpg

Na internetu je možné najít hodně teorií zdůvodňujích toto typické zabarvení (od vlivu radioaktivity na antireflexní vrstvy přes degradaci samotného skla), ale skutečnost je mnohem prostší. Příčinou je tzv. kanadský balzám, který se dříve (pro své dobré optické vlastnosti a indexu lomu totožnému se sklem) používal ke slepování čoček. Přirozenou vlastností této pryskyřice je stárnutí, které se projevuje žloutnutím až hnědnutím. Vlivem radioaktivity thoriového skla ale pryskyřice stárne (hnědne) rychleji. Následkem toho může světlost objektivu klesnout až o dvě clonová čísla. Proces tmavnutí je vratný, možností je několik:

sluneční světlo:

Vystavit objektiv slunečním paprskům. Tento postup je levný (nulové náklady), ale v případě proměnlivého počasí může být dlouhodobý. Také je třeba dávat pozor, aby objektiv, kterým prochází sluneční světlo, něco nezapálil (např. záclony). Doporučuje se zavíčkovat jednu stranu objektivu a pod krytku přidat kolečko Al-fólie (alobal). Tím se jednak krytka bude méně zahřívat a také dojde ke zvýšení účinnosti (světlo, které sklo neabsorbovalo, projde sklem ještě jednou). V subtropech, kde slunce svítí neustále a poměrně silně, stačí 7 dní. V našich proměnlivých podmínkách může dosažení obdobného účinku trvat podle situace i přes dva měsíce. Také je doporučováno zbytek objektivu obalit Al-fólií, aby se zbytečně nezahříval.

UV lampa:

Ideální jsou různé opalovací a vysoce výkonné germicidní lampy, ale ty nejsou snadno dostupné. Alternativou je o něco méně účinné, ale mnohem levnější řešení. Pokud máte doma stolní lampu na 11W výbojky, vyplatí se koupit 11W UV výbojku (asi 150Kč). Protože je UV záření nezdravé pro oči, je dobré použít skříň, nebo prostornou krabici (s větráním). Pro maximální zvýšení účinnosti je vhodné výbojku umístit jen několik cm nad objektiv, samotný objektiv podložit Al-fólií nebo zrcátkem a občas otočit. Podle úrovně zabarvení a požadovaného výsledku trvá proces 2-6 týdnů.

Příznivým vedlejším účinkem je likvidace zárodků plísní.

Ukázka změny zabarvení na Asahi Super Multi-Coated Takumar 50mm / 1:1.4. Výřezy: vlevo = stav na začátku, každý další výřez = po 1 týdnu:

http://www.abload.de/img/tak_4wahq.png

horní výřez = bílé pozadí pro srovnání, dolní výřez = bílé pozadí průhledem skrz objektiv (takto):

http://www.abload.de/img/tak_4w_preq30.jpg

Po 4 týdnech vlivem UV záření zmizelo téměř 96% veškerého zabarvení.

Další možností je výměna samotného kanadského balzámu (obvykle mezi posledními dvěma optickými členy) za moderní tmel (např. Cytoseal 280). Na to je ale třeba odborník a výměna pak vychází cenově podobně, jako celý objektiv.

Pokud by ani jeden z uvedných postupů nezabral, je tu ještě alternativní cesta, kterou na svém webu popisuje Brian Ayling.....")

Je to závislé na konkrétním objektivu. Konkrétně u tohoto heliosu to funguje tak jak je to v návodu. Jak bude konstrukčně udělaná ta 55/1,4 nevím a na 90% to bude odlišné a uvedený návod nepůjde použít.

Obecně jde o takzvanou registrovanou vzdálenost, to znamená rovina bajonetu a snímač. Na tuto vzdálenost je napočítaná optika. Nikon ji má menší, než většina ostatních značek. Třeba přehodit Nikkor objektiv na Canon není zdaleka takový problém, ani M42 není na Canonu takový problém. Protože redukce z principu funkce potřebuje nějakou tloušťku materiálu, odsune objektiv na Nikonu ještě více dál a tím pádem máme místo redukce jakoby malý "mezikroužek". Proto nejde zaostřit na nekonečno, ale naopak na blízko ano.
Princip celé snahy je ten, aby se optika posunula o ty kýžené 3 milimetry (teď z hlavy nevím přesně)
Proto se objektiv upravuje tak, že se buď brousí nějaký distanční kroužek vevnitř, nebo se posune doraz celé opriky o pár milimetrů dozadu, nebo se udělá co nejtenší redukce bez opěru a opře se o rovinu bajonetu nějakým dobastleným distančním koužkem. Ale princip je pořád ten samý.

Jinak pozor, někdy se může optika posunout tak hluboko do zrcátkové komory, až začne škrkat zrcátko a poškodí se.