Nikkor AF-S DX 16-85mm f/3.5-5.6G VR po roce praxe

Nebudu nosit dříví do lesa a kopírovat do svého textu specifikace, které si zájemce může přečíst například na českých stránkách Nikonu. Laboratorní testy je možné si prostudovat na Photozone a na SLRgear. Hlavní lákadlo tohoto objektivu je patrné již z názvu, tedy 5,3-násobný zoom 16-85mm od širokoúhlého začátku, který po přepočtu na kinofilm dává 24mm. 24mm na širokoúhlém konci je dobrým zvykem lepších kinofilmových zoomů. Hlavní nevýhoda je opět patrná z názvu a je jí světelnost f/3.5-5.6, která je sice pravidlem u levných objektivů, jenže tento objektiv některými svými kvalitami míří do vyšší třídy. Ovšem jen s touto světelností bylo možné vytvořit malý a lehký cestovní objektiv s hmotností pod půl kilogramu, průměrem 7,2cm a délkou 8,5 cm. Světelnost f/3.5-5.6 je částečně kompenzována jednak velice účinnou stabilizací typu VR II a jednak pozoruhodným optickým výkonem již na plně otevřenou clonu, takže není nutné počítat s nutností přiclonění kvůli uspokojivé kresbě tak jako u řady jiných objektivů. Optická konstrukce se 3 asférickými členy využila možnost optimalizace pro snímač formátu DX menší než políčko kinofilmu a i přes principiálně obtížný zoom od širokoúhlého počátku dala vzniknout ostrému objektivu s relativně malým soudkovitým zkreslením na širokém konci.

Na následujícím obrázku vidíme Nikkor 16-85 VR mezi dalšími třemi základními zoomy. 16-85 je druhá zleva:

Dílenské zpracování

Všechny tři vyobrazené Nikkory, zleva fullframový AF-S 17-35/2.8D, AF-S DX 16-85/3.5-5.6G VR a AF-S DX 18-70/3.5-4.5G mají vnější kovový tubus a kovový bajonet. Profesionálně zpracovaná 17-35 při zoomu zachovává délku, 16-85 a 18-70, stejně jako zde nezobrazený, ale shodně dílensky zpracovaný Nikkor AF-S DX 18-200/3.5-5.6G VR, mají výsuvnou plastovou vnitřní přední část tubusu, která se ale neotáčí, takže nekomplikuje práci s polarizačním filtrem ani s vykrajovanou sluneční clonou. 16-85 patří svým zpracováním do vyšší třídy, než objektivy s kompletně plastovým tubusem, tedy např. Nikkory AF-S DX 18-55/3.5-5.6G VR, AF-S DX 18-105/3.5-5.6G VR či AF-S DX 18-135/3.5-5.6G nebo poslední vyobrazený Tamron AF 17-50/2.8, který má alespoň bajonet kovový, z dalších nevýhod zpracování bych jmenoval otáčení ostřícího prstence při činnosti autofokusu, problematické nasazování bez aretace a řešení krytek. Nikkor AF-S DX 16-85mm f/3.5-5.6G VR považuji ve své třídě za dílensky nejlépe zpracovaný objektiv, pokrok oproti 18-70 je znát zřetelně a oproti 18-200 netrpí na samovolné vysouvání tubusu. Moje 16-85 i další 2 kusy, které jsem testoval, neměly na rozdíl od 18-70-ek žádnou vůli ve výsuvné části tubusu a i chod zoomu dělá lepší dojem. Pouze zvuk při automatickém ostření je u 18-70 nepatrně kultivovanější, jelikož má variantu ultrazvukového motůrku bez převodu, zatímco 16-85 VR i 18-200 VR mají variantu ultrazvukového SWM motůrku s převodem (který umožňuje "full time manuál"), což je dáno prostorovými poměry u malých kompaktních objektivů se zabudovanou stabilizací. Na dalším obrázku je pohled na přední čočky uvedených 4 objektivů:

Až pohled na bajonet a zadní optické členy prozrazuje, že krajní dva objektivy mají světelnost f/2.8, přičemž objektiv vlevo pro FX snímač.

Test kresby tří různých kusů

Byť je objektiv 16-85 VR většinou chválen, především pak na zahraničních fotografických diskuzích, v Česku jsem si přečetl několik názorů na údajně špatnou optickou kvalitu zvláště na širokoúhlém konci a na údajně nepříjemnou kusovou variabilitu. V reakci na tyto zvěsti od několika lidí mě požádal jeden kolega, zda bych mohl otestovat tři různé exempláře tohoto Nikkora AF-S DX 16-85mm f/3.5-5.6G VR. Nejprve se můžete podívat na 100%-ní výřez ze středu při f=16mm a F3.5. Zde považuji ostrost všech 3 kusů za bezproblémovou.

Kraje na f=16mm při plně otevřené cloně by měly být největší slabinou tohoto objektivu.

Neostrostí trpí poměrně úzký pás u kraje. Nevím, jak komu, ale mně málokdy u fotografií na "plnou díru" vadí neostrost těsně u kraje. Tam, kde vyžaduji ostrost v celém rozsahu, stejně musím přiclonit kvůli hloubce ostrosti. Na další fotografií vidíte levý dolní roh na f=16mm a F4. A právě v odcloněných rozích u fotografií při zaostření nablízko, vidíte největší odchylky jednotlivých kusů, které ale nepovažuji za kritické.

Testovací mapa byla fotografována velice zblízka, téměř na nejkratší zaostřitelnou vzdálenost, takže v krajích a rozích se již velice pravděpodobně uplatnila "field curvature", v češtině je někdy používán výraz "sklenutí obrazového pole", tedy to, že na nejkratším ohnisku při zaostření na minimální vzdálenost není rovina zaostření již rovinou, ale tato plocha je zaoblená, čímž se rohy záběru dostanou mimo hloubku ostrosti. Na živých fotografiích, které nebyly pořizovány na nejkratší ostřící vzdálenosti, budete moci vidět lepší obrazové výsledky. Ovšem i na té mapě pokud zacloníme na "krajinářskou clonu" F8, pak je kresba na f=16mm až do krajů bezproblémová, jak můžete vidět zde na 100% výřezu z 12 MPx obrázku, tedy odpovídající výtisku velikosti cca A3 zkoumaném pod lupou.

Na ohniskové vzdálenosti f=24mm jsme již v opticky nejkvalitnějším rozsahu objektivu 16-85mm. Zde je výřez ze středu záběru při využití plné světelnosti:

Kraje na f=24mm jsou i při nejmenším clonovém čísle F4 dostatečně ostré. U předchozí 18-70 jsem se vždy snažil clonit alespoň na F5.6, takže její poněkud lepší světelnost f/3.5-4.5 vzala zasvé přicloněním pro zlepšení kresby. Ale nároky máme různé, někdo je k výkonu 18-70 na plnou díru kritičtější, než já, někdo jiný je zcela spokojen, takže to prosím berte jeko můj osobní názor.

Na f=35mm si opět nemůžeme přát víc.

Na dalších výřezech z kraje na f=35mm vidíme jak se zlepší kresba přicloněním, resp. obvykle se zlepšuje, zde je tak dobrá, že už je to prakticky nepozorovatelné.

Vynecháme neméně skvělé výsledky na f=50mm a přejdeme k "dlouhému konci", tedy f=85mm, kde by se podle testů zase měla kresba mírně zhoršovat. Uprostřed zhoršení nevidím:

Na kraji při plně otevřené cloně si nějaké zhoršení lze vymyslet, snad kromě nejlepšího objektivu č. 2.

Živé fotografie na ohniskovou vzdálenost f=16mm

Budu prezentovat vždy celou fotografii a následně výřezy k posouzení kresby objektivu. Tohle je jedna z prvních fotografií s novou D300, krátce po pořízení tohoto fotoaparátu:

Tento záběr byl pořízen na ohniskovou vzdálenost f=16mm. Předložím Vám nyní sérii záběrů na f=16mm, takhle široký záběr na základním zoomu je většinou hlavním důvodem pro pořízení objektivu Nikkoru AF-S DX 16-85mm f/3.5-5.6G VR a současně obrazová kvalita na f=16mm může být nejspíše zpochybňována. Na předchozích snímcích mapy zblízka byla skutečně relativně nejslabším elementem, takže je na místě předvést, jak dopadají skutečné širokoúhlé fotky z tohoto objektivu. Zde jsou výřezy z předchozího snímku z 12 MPx Nikonu D300:

Já bych je označil za velice pěkně prokreslené. Najdu další snímek, kde by se dala lépe posoudit kresba při f=16mm, F8 do krajů:

A výřezy:

A další širokoúhlý 16mm záběr:

A výřezy, na které si nestěžuji:

A jelikož tohle je recenze a nikoliv galerie, tak nějaké ty výřezy k posouzení kresby na f=16mm, samozřejmě opět na krajinářské clony okolo F8. Já tenhle objektiv považuji za především "outdoorový", uvnitř používám především Nikkora AF-S DX 17-55/2.8G a Nikkora AF-S DX 35/1.8G, tudíž moje recenze je zaměřená především na použití, pro které je tenhle objektiv dle mého názoru především určený.

Živé fotografie v celém rozsahu objektivu

Konečně opustíme f=16mm a můžeme se podívat na jiné ohniskové vzdálenosti:

Na výřezech z 12 MPx je kresba u krajů lepší, než uprostřed, což není vlastností objektivu, ale hezky to demonstruje, jak se snižuje kontrast v protisvětle (střed je na výřezu vlevo nahoře). Po dobu dlouhé večerní expozice se otáčelo ostré směrové světlo majáku a objektiv částečně oslnilo, čímž vznikl paradox zhoršení kresby uprostřed.

Dále je obrázek pohledu na Velký Javor:

Krajina z Radyně:

A následují výřezy. Výřezy dokladují, že na fotografie vzdáleného horizontu není žádný objektiv dostatečně ostrý. Silná vrstva vzduchu sníží přenos kontrastu natolik, že další snížení kontrastu objektivem je už často neúnosné, takže velice ostré sklo zachraňuje kvalitu obrazu. Objektivy, které při fotografování kontrastních barevných motivů na 3 metry se zdají být dostatečně ostré, v takhle horších podmínkách selhávají a při pokusu maximálně zvýšit kontrast horizontu a doostřit jej se pak projeví šum, barevné posuny, aberace.... Pak se jindy přehnaná a zbytečná ostrost objektivu hodí.

Krajinářský objektiv by kvůli tekoucí vodě měl umět při zachování slušné kresby clonit i na hodně vysoké clony, někdy jsou nutné i přes ND filtr s -3EV:

A nějaké noční fotky s protisvětlem:

Vysoké ISO a stabilizace, fotografováno v noci z ruky:

Přenos kontrastu v mlze, která by se dala krájet:

A výřezy z těch lehce obtížnějších záběrů:

Autofokus

Nikkor AF-S DX 16-85mm f/3.5-5.6G VR má ultrazvukový motůrek ostření, Nikonem nazývaný Silent Wave Motor (SWM). Nikon ovšem vyrábí dva druhy těchto ultrazvukových motůrků, kterými se objektivy osazují vzhledem k prostorovým možnostem. Do řady relativně kompaktních objektivů nelze vedle VR stabilizace umístit prstencový SWM okolo ostřícího optického členu, jako u Nikkoru AF-S DX 17-55mm f/2.8G, který vidíte na následujícím obrázku vpravo, takže Nikkory 16-85 VR, 18-200 VR, 18-105 VR mají ultrazvukové ostření zpřevodované jako vidíte na obrázku vlevo:

U objektivů vyšší třídy, jako je 16-85 VR a 18-200 VR je zpřevodování vyřešeno tak, že nebrání funkci "Full Time Manual", tedy možnosti kdykoliv ručně zasáhnout do automatického ostření bez nutnosti přepínat autofokus na manuální ostření. Mají tedy přepínač "MA/M" stejný jako objektivy s pretencovým SWM. Autofokus Nikkoru 16-85 VR musím po více, než ročním používání, pochválit jako zcela spolehlivý a přesný. Při přechodu z D80 na D300 jsem měl určité problémy s jinými objektivy, některé jsem prodal, jiné jsem zkrotil nastavením AF Fine Tuning, ale 16-85 VR nejpřesněji ostří na nulovou korekci. Přeostření celého rozsahu od minimální vzdálenosti k nekonečnu mu sice trvá o něco déle, než třeba starší 18-70, ale reálná rychlost přeostřování je zcela vyhovující, protože autofokus pracuje bez zaváhání a bez tápání.

Protiodlesková citlivost

Dále přichází série snímků se sluncem v záběru. Někdy se podaří bez odlesků, jindy nikoliv. Uvedené snímky přibližně odpovídají četnosti jednotlivých situací. Takže žádná sláva, ale jsou i mnohem horší.

Bokeh

Další stížnosti, především od majitelů jiných značek, jsou na škaredý bokeh objektivů Nikkor 18-105 VR a 16-85 VR. Srovnáme AF-S 17-55/2.8 s 16-85:

Samozřejmě bokeh je horší kvantitativně i kvalitativně, ale řekl bych, že tento rozdíl je dán především světelností. Bokeh na f=85mm F5.6 je zde:

A zde je srovnání s Nikkorem AF-S DX 35/1.8G:

Závěrečné hodnocení

Nikkor AF-S DX 16-85mm f/3.5-5.6G VR je výborný základní zoom, který je mezi veškerou konkurencí v APS-C kategorii D-SLR napříč všemi značkami pozoruhodný tím, že ve velice sympatickém a užitečném rozsahu 16-85mm drží od plné světelnosti vysokou, nebál bych se říci špičkovou optickou kvalitu. Všude tam, kde nutně nepotřebujeme světelnost lepší, než f/3.5-5.6, anebo nám ji pro naše účely zkompenzuje velmi účinná stabilizace, lze tento objektiv rozhodně doporučit. Tento objektiv považuji za téměř ideální krajinářský objektiv pro APS-C platformu. Nepronese se, je skladný, rozsah na krajinu výborný a těžko najdete sklo, které by na 12 MPx Nikon DX platformě podávala opticky lepší výsledky při fotografování krajiny.

Z hlediska jednotlivých vlastností objektivu:

Dílenské zpracování tento z poloviny kovový objektiv s chodem bez vůlí řadí do kvalitní střední třídy, profesionální objektivy ovšem nemají výsuvnou plastovou část jako 16-85.

Světelnost je nejslabším článkem tohoto objektivu a při rozhodování je stavěna proti mnoha jeho výhodám.

Rozsah 16-85mm, po přepočtu 24-128mm je silnou stránkou objektivu. Přesto existují fotografové, kteří upřednostňují ultrazoom s méně širokým začátkem a jdoucí k 200-250mm.

Cena okolo 15 tisíc Kč je dle mého názoru odpovídající, ale jiným se zdá cena vysoká za tuto světelnost. Ostrost kresby je velkou předností tohoto objektivu a můžeme prakticky zapomenout na obvyklou praxi "zaclonit kvůli kresbě" a clonu používat jen kvůli hloubce ostrosti.

16-85 je kontrastní objektiv s příjemným sytým barevným podáním.

Ostření je ultrazvukové, přesné a spolehlivé, ale jen průměrně rychlé a nižší světelnost samozřejmě omezuje výkon ostření ve velmi špatných světelných podmínkách oproti nejvýkonnějším světelným konkurentům. V některých kusových případech ve spojení s některými těly může být i problém při ostření na f=16mm nablízko.

Chromatická aberace je relativně nízká a ač z tohoto hlediska 16-85 není tak vynikající jako starší 18-70, tak i vzhledem k funkci potlačení CA moderními Nikon těly i NX RAW konvertorem, jsem za celou dobu používání objektivu chromatickou aberací nikdy nebyl obtěžován.

Vinětace v intenzitě přes 1 EV (1,2 EV) je pouze na kombinaci f=16mm a F3.5, takže při rozsahu 16-85mm lze i vinětaci považovat za silnější stránku objektivu.

Sférické zkreslení lze považovat také za zřetelně nižší, než by se dalo u rozsahu 16-85mm očekávat.

Protiodlesková odolnost je průměrná, se sluncem v záběru se jen někdy podaří snímek bez odlesků.

Bokeh také není silnou stránkou objektivu, ale v drtivé většině případů není rušivý. Vzhledem k nízké světelnosti však není bokeh zásadním kritériem pro takovýto objektiv.

Stabilizace je silnou stránkou tohoto objektivu a dosahuje zisku až 4EV, Moje zkušenost je ta, že udržím bez opory 1/8 s. v celém rozsahu.

Filtrový závit 67 mm zlevňuje příslušenství.

Srovnání s jinými objektivy

K fotografování pohybu při špatném osvětlení nebo při požadavku na menší hloubku ostrosti je nutné se buď poohlédnout po f/2.8 zoomu nebo Nikkora 16-85 VR doplnit vysoce světelnými a cenově přijatelnými pevnými skly, především lehkým, levným a výborným Nikkorem AF-S DX 35mm f/1.8G a výborným portrétním objektivem Nikkor AF 85mm f/1.8D. Samozřejmě se nabízí i jedna ze čtyř pevných padesátek Nikkor AF-S 50/1.4G, Nikkor AF-S 50/1.4D, Nikkor AF-S 50/1.8D nebo Sigma AF 50/1.4 HSM. Ale velmi doporučuji sestavu Nikkor AF-S DX 16-85mm f/3.5-5.6G VR + Nikkor AF-S DX 35/1.8G + Nikkor AF 85/1.8D. 16-85 má v rozsahu do f=35mm světelnost f/3.5-4.5, která při své vysoké použitelnosti není zřetelným handicapem proti f/2.8 zoomům. Na 35mm už máme skvěle použitelných f/1.8 a na 85mm zase f/1.8, kde spíše zacloníme kvůli větší hloubce ostrosti než abychom museli zaclonit kvůli kresbě.

Samozřejmě tahle sestava tří objektivů přinese dohromady více, než jakýkoliv f/2.8 zoom, nicméně pouze v situacích, kdy máme na výměnu objektivů čas. Pro rychlou reportáž je třeba Nikkor AF-S 17-55mm f/2.8G touto sestavou nenahraditelný. A pokud zájemce sežene ze zahraničí zachovalou 17-55-ku za polovinu ceny nového kusu v ČR, pak nemusí být tento objektiv vyhrazen jen na profesionální reportáž a rozhodně k fotografování akcí v interiéru je 17-55/2.8 nesrovnatelně vhodnější.

Ale můj názor je, že totéž nelze říci o f/2.8 zoomech třetích firem jako je Tamron AF 17-50mm f/2.8, Sigma AF 18-50mm f/2.8 DC EX nebo Tokina AF 16-50mm f/2.8. Těm totiž chybí buď ona rychlost, přesnost a spolehlivost ostření Nikkora 17-55/2.8 nebo i optický výkon na f/2.8. Takže zde bych světelnost f/2.8 rozhodně nepovažoval za vlastnost, která vyřazuje Nikkor AF-S 16-85 VR z konkurence. Oproti Tamronu má lepší rozsah, podstatně lepší dílenské zpracování i ergonomii používání, rychlejší a především podstatně spolehlivější ostření, zřetelně lepší barevné podání, menší kusovou variabilitu, o něco nižší vinětaci a chromatickou aberaci, menší sférické zkreslení, v rozsahu 24-50mm lepší ostrost do krajů, pod 24mm to záleží na výběru kusu. Kromě toho se jedná o nový Nikkor objektiv a u něj se dá věřit v co nejdelší kompatibilitu s budoucími Nikon těly. Tamron se vyrábí ve verzi bez motůrku, které již dnes nefunguje autofokus na D40, D60 a D5000, a ve verzi s motůrkem, o které se píše, že přesnost jejícho ostření je ještě horší. Ovšem Tamron je levnější a přináší konstantní světelnost f/2.8 v celém rozsahu 17-50mm. A to zajisté je pro řadu zájemců argument pádnější, než všechny argumenty proti, které jsem navršil výše. Pokud někdo touží po f/2.8 zoomu, nemá smysl ho přesvědčovat o všech ostatních kvalitách Nikkora 16-85 VR a je třeba konstatovat, že existuje řada spokojených majitelů levných f/2.8 zoomů třetích firem.

Další skupinou objektivů, která může Nikkoru 16-85 VR při rozhodování konkurovat, jsou levné setové zoomy s cenou pod deset tisíc Kč, v některých setech až několikanásobně levnější. Mezi ně patří nejlevnější Nikkor AF-S DX 18-55mm f/3.5-5.6G VR, Nikkor AF-S DX 18-135mm f/3.5-5.6G, Nikkor AF-S DX 18-105mm f/3.5-5.6G VR a starší Nikkor AF-S DX 18-70mm f/3.5-4.5G. Kupující pak nemusí najít dostatek argumentů pro nákup 16-85 VR za cenu okolo 15 tisíc Kč. K tomu, aby si člověk koupil Nikkora 16-85 VR ho musí oslovit především širokoúhlý začátek na f=16mm, špičkově ostrá kresba, kvalitní dílenské zpracování, účinná stabilizace a spolehlivý autofokus. Pokud nevadí začátek na 18mm, o něco málo nižší rozlišení a levnější zpracování, které může ovšem způsobit i méně štěstí ve výběru konkrétního kusu, pak se zájemce může spíše přiklonit k nákupu objektivu 18-x mm.

A dalším velkým konkurentem je přibližně stejně drahý Nikkor AF-S DX 18-200mm f/3.5-5.6G VR, který je ve stejné třídě zpracování, se stejným ostřením i stejnou výkonností stabilizace. Na krajinu bych doporučil 16-85mm kvůli rozsahu i rozlišení. Ovšem 18-200mm řada lidí považuje za lepší volbu pro jediný objektiv, protože jim 200mm konec nahradí teleobjektiv, ač 18-200 nemůže optickou kvalitou konkurovat třeba Nikkoru AF-S 70-300mm f/4.5-5.6G VR.

Pokud nejde o cenu, tak nepovažuji za konkurenty 16-85 ani dva o něco světelnější objektivy, tedy již zmiňovaného Nikkora AF-S DX 18-70mm f/3.5-4.5 nebo Sigmu AF 17-70mm f/2.8-4.5. Tyto objektivy pak stejně zacloníte kvůli kresbě minimálně na úroveň světelnosti 16-85, která má navíc stabilizaci a ostřejší kresbu v celém rozsahu.

Dost často se ještě dnes ozývá názor, že nemá smysl hledat ostře kreslící zoom na krajinu, protože skutečnou optickou kvalitu lze dosáhnou jen pevným sklem. Autoři těchto výroků nemívají obvykle na mysli výhodu nakloněné roviny ostrosti u Tilt&Shift objektivu, ale jednoduše se domnívají, že stále platí dávné pravidlo, že zoomy nemohou být tak ostré jako pevná skla. Pokud dám dohromady své vlastní konkrétní zkušenosti, zkušenosti vyčtené a testy například na www.photozone.de a jinde, tak toto tvrzení neplatí. Nikkory AF 18mm f/2.8, AF 20mm f/2.8, AF 24mm f/2.8 a AF 28mm f/2.8 nedosahují kresebnosti 16-85 na srovnatelné clony. Zdůvodnění je celkem jednoduché - optický design optimalizovaný pro DX platformu s využitím moderních technologií k výpočtu návrhu i ke konstrukci například asférických členů versus desítky let starý optický návrh pro kinofilm. Čestnou výjimkou je manuálně ostřící klenot Nikkor AiS 28mm f/2.8. Srovnávání s drahými manuálními Carl Zeissy se také vyhnu, nemám žádné zkušenosti a je to úplně jiná třída. Až 35mm pevná skla u Nikonu mohou soutěžit s 16-85 VR. Měl jsem Nikkor AF 35mm f/2D a nyní mám Nikkor AF-S DX 35mm f/1.8G a co do ostrosti kresby na krajinářské clony bych vyhlásil ze zkušenosti remízu. Na f=50mm je při cloně F8 16-85 taktéž dle testů lepší, než pevné padesátky Nikkor. Osobní zkušenost jsem měl jen s 50/1.8D a proti té v krajině uhrál remízu i slabší Nikkor 18-70. Ale už z dřívějších diskuzí předesílám, že zde musí hrát roli kusová variabilita. Nikkor AF 85mm f/1.8D vyjde lépe vyrovnanějším výkonem do krajů, ale opět nic, co by ve výsledku bylo snadno viditelné.

Pouze u Nikoru AF-S 70-200mm f/2.8G VR mohu říci, že výsledek v onom překrývajícímse rozsahu 70-85mm je oproti 16-85 viditelně lepší. Ale je to rozdíl mezi "výborný" a "vynikající". Něco podobného lze zažít na širokoúhlém konci u skvělého Nikkoru AF-S 14-24mm f/2,8, ale u toho si příliš neumím představit, že by si ho lidi standardně pořizovali na DX platformu na krajinu.

Nejnověji jsem mohl porovnat 16-85-ku s novým Nikorem AF-S DX 10-24mm f/3.5-4.5. Ač tento objektiv hodnotím velice vysoko a na f=10mm podává skvělý výkon, na překrývajícím rozsahu 16-24mm při záběrech krajiny je 16-85 o něco málo lepší.

Úplně na závěr

Komu se zdá, že jsem tenhle objektiv příliš vychválil, nemusí mě brát příliš vážně. Dobré i špatné fotky se dají dělat s lecčíms a kategorická tvrzení ve srovnání s jinými objektivy v praktickém životě fotografa nemusí vůbec nic znamenat. Všechny recenzované vlastnosti často u konkrétní fotky nic neznamenají. S každým objektivem lze dělat fotografie, které při zmenšeném zobrazení na monitoru a na Webu jsou dokonale ostré a běžné formáty na papíře taktéž. Obavy z nepřesného a nespolehlivého ostření mohou být vyvráceny spolehlivým fungováním konkrétního objektivu s konkrétním fotoaparátem a naopak statisticky spolehlivější kombinace může v konkrétním případě dělat problémy. Lidé mají tak odlišná kritéria, potřeby i vnímání, že prakticky se vším, co jsem napsal, lze jedním dechem souhlasit i ostře nesouhlasit. Pokud se vám 16-85 zamlouvá, pak vám zajisté moje recenze pomohla se rozhodnout ji pořídit. Pokud máte v oblibě jiný objektiv, pak vám moje recenze zajisté poskytla dostatek podkladů k názor, že tenhle objektiv opravdu nepotřebujete a nechcete.

Dobré světlo všem!

Pozn. redakce: Článek byl oproti původnímu znění mírně zkrácen. Kompletní verzi naleznete na stránkách autora.

Pro zobrazení ukázkových snímků ve 100% velikosti použijte možnost Zobrazit obrázek či si fotografie uložte lokálně (vzhledem k jejich šířce jsme museli upravit velikost jejich zobrazení). Děkujeme za pochopení!