Nízkokalorické tele

Když jsem uvažoval o objektivu, který by mě posunul zase o něco výš při focení zvířátek v divočině, vybíral jsem mezi několika. Hlavní roli pro mně samozřejmě hrála cena. V úvahu tak přicházel Nikkor 300/4 AF-S ED, Sigma 50-500 F/4-6.3 APO EX DG, Sigma 80-400 F/4.5–5.6 EX OS APO a Tamron 200-500 F/5–6.3 Di LD. O všech objektivech jsem přečetl moře materiálů, viděl moře fotek.

Každý je něčím vyjímečný, pro něco zatracovaný. Nebýt velmi výhodné nabídky na koupi nového, nevyužitého Tamronu 200-500, patrně bych nakonec sáhl po pevné 300 od Nikonu + TC 1.4x. Za ten bych však v případě mimořádně výhodné ceny zaplatil včetně telekonvektoru asi 25 tisíc (v případě zakoupení v klasickém internetovém nebo kamenném obchodě asi 40 tisíc). Z principu bych nekoupil „jetý“, tedy delší dobu používaný objektiv. Přes inzerát se mi podařilo sehnat nepoužitý kousek za cenu lehce nad 10 tisíc korun. Dá se tedy říci, že rozhodnutí pořídit právě Tamron, urychlila výhodná koupě.

Teorie

Mezi wildlife fotografy mnohdy zatracovaný Tamron SP AF 200-500 F/5–6.3 Di LD (IF) jsem vybalil plný očekávání. Po vybalení jsem si ohmatal plastové, ale velmi bytelné a kvalitně zpracované tělo objektivu, hrdě nesoucí nápis MADE IN JAPAN. První fotky s novým sklem nebyly zrovna ukázkové, jenže už po několika dnech jsem si začal na vlastnosti skla zvykat. Tamron je velmi lehký a na své ohnisko poměrně kompaktní (přenosný) objektiv. Díky tomu nečiní problémy ani delší šoulačka (několikahodinová chůze s fotoaparátem přes rameno okamžitě připraveným k použití). Naproti tomu zaplatíte za mimořádně levné telesklo jinou cenu. Tou je kompromis. Světelnost F 6.3 na nejdelším ohnisku 500 mm není nijak oslnivá, na druhou stranu je však stejná, jako třeba u některých pevných profi skel (např. Canon 400/5.6).

Další daní za nízkou cenu je rychlost ostření a absence stabilizátoru. Tamronu chybí nehlučný rychlý motorek, který například Sigma používá pod označením HSM. I přesto je však Tamron dostatečně rychlý a zvěř vám svým hlukem také nevyplaší. Absenci stabilizátoru, jehož užitná hodnota je právě u teleobjektivů diskutabilní, osobně za příliš velkou vadu na kráse nepovažuji.

Praxe

Rozdíl mezi předchozím objektivem (Sigma 70-300 F/4-5.6 APO DG MACRO) a Tamronem je v mnoha směrech propastný. Už jen na pohled, průměr čočky Tamronu je 86 mm, Sigma má průměr 58...V celé své kráse (500 mm + nasazená sluneční clona) měří Tamron asi půl metru, což je skoro dvojnásobek Sigmy. Při 200 mm s opačně nasazenou clonou už jsou však jeho rozměry téměř poloviční.

Fotografování z ruky je samozřejmě s Tamronem obtížnější než s malou Sigmou. I přesto se však snímky dají při troše cviku a za dobrého počasí udržet. Při nepříznivějších světelných podmínkách však přichází na řadu stativ. Ze svých zkušeností vím, že Tamrona s přehledem udrží i laciný plastový Velbon základní série, doporučuji však bytelnější karbonové nebo hliníkové stativy s kvalitními třícestnými hlavami.

Na objektivu se nachází také lehce demontovatelná objímka na stativ, kterou však lze samotnou použít jako náhražku tripodu. Nejednou jsem si v leže pochvaloval vyvýšenou stativovou nožičku na objímce objektivu. Mnohdy totiž stačí pod nožičku na objímce uložit malý pytlík s rýží nebo fazolemi a okamžitě použitelná náhražka stativu splní svoji funkci dokonale, navíc z toho nejdynamičtějšího úhlu pohledu, čili od země.

Co se týče vinětace, aberace a dalších neduhů, tato hodnocení přenechám povolanějším odborníkům. Spíše lehce nastíním celkovou optickou kvalitu přístroje, která je dle mého názoru vzhledem k poměru cena/výkon (užitná hodnota) perfektní. Byl jsem doslova šokován, když se mi podařilo přiblížit k volavkám snad na 10-20 metrů. Bylo po čtvrté hodině raní a svýma očima jsem viděl jen takové nevykreslené šedé nic. Pomalu jsem s objektivem zamířil na ptáky a počal dělat snímky. K mému údivu z fotoaparátu „lezly“ často velice pohledné snímky. Tím si mě Tamron získal. Za dobrého světla kreslí Tamron ukázkově. Ale o kvalitě výstupů napoví jeden snímek více než tisíc slov.

Závěr

Pokud chcete zvětšit a zkvalitnit „kalibr“ a dostat se ke zvířeně zase o něco blíž a přitom nechcete utrácet horentní sumy za světelná děla, může být právě pro vás tento objektiv dobrou volbou. Při současné hodnotě koruny vůči dolaru lze nový Tamron i s dopravou sehnat v USA do 15 tisíc korun. U nás se jeho cena na internetových a v kamenných stále pohybuje nad hranicí dvaceti tisíc, občas i kolem třiceti. Při troše štěstí se vám však může tento mezi fotografy nepříliš obvyklý teleobjektiv podařit sehnat za přijatelnou cenu i u nás.

Ukázky fotografií pořízených Tamronem 200-500 naleznete v přílohách tohoto článku.

Pozn. redakce: další fotografie naleznete na stránkách autora mahovsky.com.

Pozn. : Snímky jsou dělány na poloprofi těle Nikon D80. Pro majitele těl typu D300 nebo D3 a podobných bych osobně doporučoval světelnější (a samozřejmě nesrovnatelně dražší) pevný teleobjektiv, který dokáže lépe využít potenciál těchto profi těl.

Pozn. 2: Tato recenze není odborná, ani se tak netváří, je to spíše osobní názor a zkušenosti s objektivem Tamron 200-500.