Poslední komentáře

U téhle spotřební elektroniky je naprosto běžné, že si obchodník přirazí 100% ceny, když prodává u nás. Stejně tak jsou na tom mnohé značky telefonů a mraky dalšího.

Už nechci tohle vlákno dál znepřehledňovat. Tak nakonec: D80 používám na běžné focení, líbí se mi spolehlivost ostření a z hledáčku slintám blahem.
S tou ostrostí obrázků a šumem zatím nic moc, možná časem,možná to ani lépe nejde, při šumu nad ISO 500. Mám obyčejný monitor LG, který normálně vykazuje velice příjemné barvy.Když se ale ve snímku D80 objeví modrá při nastavení AWB aut, je to hrozné. Nakonec ale stačí upravit teplotu barev a odstín v Zoneru a barvičky jsou tak, jak se líbí páníčkovi. Díky bohu, zase o krůček dál.

Zatím ne. :-/

asi tak. Amen.

Záleží jenom na tom, co s tím plánujete fotit a na jaký konkrétní model Nikonu to je.
Může to stačit, může být lepší volbou to, co doporučuje prikrylm, ale může se stát, že ani jedno nebude příliš vhodné.
Takže dost podstatný je ten typ zrcadlovky a co s tím chcete alespoň orientačně dělat.

a to nepoužíváš externí mikrofon ?! Já si vůbec neumím představit, že bych natáčel video (na D810) bez použití externích mikrofonů, protože každé sáhnutí na tělo musí být logicky slyšet a taky že je. S externím mikrofonem není vůbec problém, nakonec stačí i ten mono do sáněk od blesku ...

Presne tak ako popisuju tu už, je to normalny jav a s tym sa neda nič urobit...ja použivam na nat.videa kamerku Sony HDR-CX115E a mam pokoj.

Pinnacle Studio 12 a 15 (ta mi nevzala kartu, protože už nepočítá jiný vstup než digitální, tak sem musel dát znovu 12). S FullHD je problém, protože klasické DVD není v tomto formátu, jenom asi Blu-ray, což nevím jestli je, mechaniku nemám.
Už sem v Pinnacle dlouho nedělal a co sem četl, hodně lidí na něj nadává, ale jak sem jednou začal, měnit nebudu už z důvodu, že v jádru sou všechny programy podobný a taky než sem trochu pochopil, jak se musí postupovat, kde je co ukrytý, jak udělat dvojité Menu a Podmenu, aby to v DVD přehrávači fungovalo, atd..., není to sranda a to nemluvím o umělecké stránce, to je hokej, ale já sem dělal dokumenty z výletů, stejně tak fotím, tedy v jádru "nezáživnosti", co se "dají" stáhnout z internetu.

Co mi ale Pinnacle nevezme je formát (přípona) video souborů ze zrcadlovky. Nebo jinak, on to asi vezme, ale moje PC ne, škube se to jako hrom, ale když nic neměním a jiným programem nechám vida předělat do avi s DX, není problém a kvalita zůstala, tak mi je záhadou, proč se v DSLR neukládají videa do "normálního" formátu?

Nastavení na tlačítku AE-L/AF-L používám jak kdy, na letadla ostření, na lidi (když musím, ty lidi), tak taky, někdy jenom AF-L, někdy AE-L, jak kdy. Nikon D7200 je v zaostření zase někde jinde, je víc jistá, proto vyfotím s D7000 raději víc než naopak. Vyfotit na první dobrou je se zaostřením někdy problém, někdy zase hlídání přepalů, atd..., digitální foto technika je v tomhle úžasné monstrum na kamiony dat, když se ne a ne zadařit přímo v terénu, jak říkám: "Den foto blbec! Já s tím švihnu, že si raději neválím pupek u kačeny se zelím v jedné haksně, slevovým letákem ve druhé, jedno oko na flašce piva, druhé na Výměně manželek s kýblem chytrolínských rozumů, jací jsme všichni bez vyjímek blbci! Je mi to zapotřebí?!!" PS: text částečně okopírován z ústního projevu nepřítele a je mi to zapotřebí.

Ostření na palec sem zkoušel, ale D7000 má tlačítko spouště videa i zmiňované tlačítko AE-L/AF-L na zadní straně (u dalších těl je tlačítko spouště nahoře, které se ovládá ukazováčkem), což zabraňuje zároveň palcem pevně držet foťák a ještě s ním něco mačkat. Bohatě stačí pohnutí při začátku a konci videa, což není problém v PC překrýt přechodem nebo ustříhnout, nicméně dobrá poznámka a doporučuji přinejmenším vyzkoušet!!

PS: já na tlačítku AE-L/AF-L mám nastavenou funkci Expoziční paměť (trvalá) kvůli extrémům ve světelnosti scény, ale není to ono, tudíž stále v experimentu, jak říkám, D7000 je teprve druhá (!!!) DSLR Nikon (po D90), která natáčí video, tudíž plenky jako hrom, jenom je umět přebalovat.

Za skřípání memůže foťák ale objektiv,nevím jaký máte.Já jsem měl D90 a ta při natáčení videa zaostřila jen při namáčknutí spouště což bych viděl i jako výhodu. Teď mám D7100 byl jsem rád že zaostřuje průběžně a to neustálé přeostřování bylo k ničemu nejen kvůli skřípání ale i rozostřování a znovu zaostření. Odstranil jsem to,mám nastaveno ostření na palec na tlačítko č. 10 v náhledu v manuálu jinak neostří. U D90 jsem to dělal tak že jsem si zaostřil na vzdálenost na kterou budu točit namáčknutím spouště a potom spoléhal na hloubku ostrosti.(u D7100 si navolím clonu nevím jak je to u D3300 předpokládám že víte jak funguje nastavení clony na hloubku ostrosti) Některé nové objektivy deklarují mmenší hluk při natáčení videa nevím jak moc asi nová 18-55. Na straně 252 jsem něco na nastavení tlačítka našel je třeba vyzkoušet. Při natáčení videa ostřit jen když to potřebujete. Podle mě foťák komfortně nenahradí kameru třeba už to každý přerušení je je jedna kapitola, kromě kvality záznamu která je dobrá.

Jen pro zajímavost dávám článeček stažený někde z netu:
Kdysi jsem měl systém Asahi Pentax, na některé z těch na tu dobu vynikajících skel se používalo při výrobě thorium. Možná ho má v sobě i ten CHinon?

(".....Thorium je radioaktivní prvek, produkuje alfa (a zřejmě i menší množství beta) záření. Ty by samy o sobě v této míře nebyly nikterak nebezpečné, ale krom běžného thoria obsahuje sklo ještě prvky vzniklé rozpadem, které produkují beta záření a nestabilní izotopy, které mají tendenci přecházet do základního stavu, během čehož emitují gama záření. Dále se do základního uspořádání vracejí elektrony, přičemž energie uvolněná tímto procesem odchází v podobě rentgenových paprsků. Koncentrace thoria u běžně rozšířených objektivů nepřekračuje stanovené limity (nevím, jak v ČR, USA má stanoveno <30% hmotnosti skla), takže by neměly být nebezpečné; přesto odborníci doporučují specifické zacházení s těmito skly. Především je neskladovat pod postelí, nebo v bezprostřední blízkosti postele a v případě jejich většího množství (to se bude týkat asi hlavně sběratelů) je neskladovat v místnosti, kde trávíme většinu času. Také je dobré pomýšlet na rozvržení bytu (není nejvhodnější je naskládat do skříně, která je za stěnou sousedící s hlavou postele, kde spíme).

Pro představu: vystavení bezprostřední blízkosti thoriovému objektivu znamená nižší dávku, než let letadlem po stejně dlouhou dobu. Není důvod mít strach nebo propadat panice, ale pokud to není nezbytné, je vhodné nevystavovat se jejich působení, pokud to není třeba.

Radioaktivita může způsobovat i jiné komplikace - jeden uživatel Leica Summicronu, který pracoval v jaderné elektrárně, se dostal do problémů, když mu při kontrole chtěli zabavit fotoaparát, protože ho přístroje vyhodnotily jako kontaminovaný. Nedorozumění se vysvětlilo, ale nemusí to vždy jít tak hladce.

Barevné nádechy a jejich odstranění.

Typickou vlastností pro thoriové objektivy je zažloutlé až hnědavé zabarvení, které se projeví obvykle několik desítek let po vyrobení objektivu, je-li uchováván v temnu (nebo jen minimálně používán):

http://www.abload.de/img/tak_1w_premnz.jpg

Na internetu je možné najít hodně teorií zdůvodňujích toto typické zabarvení (od vlivu radioaktivity na antireflexní vrstvy přes degradaci samotného skla), ale skutečnost je mnohem prostší. Příčinou je tzv. kanadský balzám, který se dříve (pro své dobré optické vlastnosti a indexu lomu totožnému se sklem) používal ke slepování čoček. Přirozenou vlastností této pryskyřice je stárnutí, které se projevuje žloutnutím až hnědnutím. Vlivem radioaktivity thoriového skla ale pryskyřice stárne (hnědne) rychleji. Následkem toho může světlost objektivu klesnout až o dvě clonová čísla. Proces tmavnutí je vratný, možností je několik:

sluneční světlo:

Vystavit objektiv slunečním paprskům. Tento postup je levný (nulové náklady), ale v případě proměnlivého počasí může být dlouhodobý. Také je třeba dávat pozor, aby objektiv, kterým prochází sluneční světlo, něco nezapálil (např. záclony). Doporučuje se zavíčkovat jednu stranu objektivu a pod krytku přidat kolečko Al-fólie (alobal). Tím se jednak krytka bude méně zahřívat a také dojde ke zvýšení účinnosti (světlo, které sklo neabsorbovalo, projde sklem ještě jednou). V subtropech, kde slunce svítí neustále a poměrně silně, stačí 7 dní. V našich proměnlivých podmínkách může dosažení obdobného účinku trvat podle situace i přes dva měsíce. Také je doporučováno zbytek objektivu obalit Al-fólií, aby se zbytečně nezahříval.

UV lampa:

Ideální jsou různé opalovací a vysoce výkonné germicidní lampy, ale ty nejsou snadno dostupné. Alternativou je o něco méně účinné, ale mnohem levnější řešení. Pokud máte doma stolní lampu na 11W výbojky, vyplatí se koupit 11W UV výbojku (asi 150Kč). Protože je UV záření nezdravé pro oči, je dobré použít skříň, nebo prostornou krabici (s větráním). Pro maximální zvýšení účinnosti je vhodné výbojku umístit jen několik cm nad objektiv, samotný objektiv podložit Al-fólií nebo zrcátkem a občas otočit. Podle úrovně zabarvení a požadovaného výsledku trvá proces 2-6 týdnů.

Příznivým vedlejším účinkem je likvidace zárodků plísní.

Ukázka změny zabarvení na Asahi Super Multi-Coated Takumar 50mm / 1:1.4. Výřezy: vlevo = stav na začátku, každý další výřez = po 1 týdnu:

http://www.abload.de/img/tak_4wahq.png

horní výřez = bílé pozadí pro srovnání, dolní výřez = bílé pozadí průhledem skrz objektiv (takto):

http://www.abload.de/img/tak_4w_preq30.jpg

Po 4 týdnech vlivem UV záření zmizelo téměř 96% veškerého zabarvení.

Další možností je výměna samotného kanadského balzámu (obvykle mezi posledními dvěma optickými členy) za moderní tmel (např. Cytoseal 280). Na to je ale třeba odborník a výměna pak vychází cenově podobně, jako celý objektiv.

Pokud by ani jeden z uvedných postupů nezabral, je tu ještě alternativní cesta, kterou na svém webu popisuje Brian Ayling.....")

Tak a je po dvou měsících doma už mi bylo smutno, ale jsem taky chudší o 3496,-kč + 390 megapixelu za sprostředkování opravy.