Poslední komentáře

JPG je jen komprimovaný formát, k dalšímu zpracování nevhodný. RAW (NEF) jakožto "surová data" snímku poskytuje více obrazových informací (zjednodušeně řečeno). Z RAWu se dá na rozdíl od JPG např. vytáhnout více kresby ve stínech či přepalech, pracovat s větší barevnou hloubkou, atd... Pořídit si zrcadlovku jen pro snímání do JPG v automatickém módu mi připadá jako zbytečný luxus, chci tím říct, že se nevyužije její potenciál. Osobně snímám zásadně vždy jen do RAWu, po vyvolání převádím do TIFu pro další bezztrátové doúpravy v editoru. JPG používám jako finální formát např. k prezentaci, tisku, prodeji atd... Formát JPG se navíc při ukládání po každé změně překomprimovává a tak pomalu ale jistě ztrácí nenávratně na kvalitě (na rozdíl od TIFu). Vyšší výkon při sériovém snímání do JPG není dán optimalizací ale tím, že JPG obsahuje menší objem dat a proto vyrovnávací paměť pojme více snímků v tomto formátu (i procesor je méně zatížen) než v kvalitnějším ale objemnějším RAWu. Jako ve všem, i zde platí "něco za něco". Vývojáři dělají jen to, co jim umožňují fyzikální zákony :-)

z vlastní zkušenosti s D7100 mohu říct, že jsou akce, kde je RAW dost potřebný, ale bohužel D7100 má opravdu žalostný buffer (to byl jeden z důvodů proč jsem ji prodal). Jelikož při sériovém snímání do RAW se buffer zaplní velice rychle a snadno. Tomu nepomůže ani rychlá karta. Takže například MS ve vodním slalomu jsem byl nucen fotit z tohoto důvodu do JPEG, kde je to OK, což na druhou stranu nebylo optimální. Voda, slunce, atd...JPEG byl použitelný, ale dokázal bych si představit, že bych některé snímky potřeboval dotlačit k mé spokojenosti právě z RAW. Takže když jsou podmínky OK, tak bych se JPEGu nebál, ale ve složitějších podmínkách je RAW jistota, ale nesmí člověk čekat, že může bouchat v sérii jak chce.

Informaci jsem opravil do článku, díky za komentáře

máš ode mne v interní zprávě materiál :-)

Macku, to je Focus Distance - zaostřovací vzdálenost, ne vzdálenost fotografovaného objektu. Jednotlivé programy na čtení exifů jsou hodně podobné a liší se hlavně v databázi údajů o objektivech, blescích apod., prostě údajích, které si výrobci vkládají do exif mimo normu. Exiftool třeba přečte typy blesků Nikon (informace je do exif vložena jako číslo firmware a z toho je nutno odvodit typ blesku). KUSO Exif viewer tento údaj ve své databázi nemá, ale mě u něj zaujala položka Depth of Focus - Hloubka ostrosti, tu jsem v Exiftool nenašel. Exiftool je řádkový program, takže pro komfortní ovládání je lépe s ním nainstalovat Exiftool GUI anebo třeba GeoSetter.

Tak tak, Zoner informaci o počtech běhu závěrky ukazuje i z NEFu (RAWu)- Informace - Informace o obrázku - ID obrázku - číslo počtu klapnutí závěrky

Tak tak, Zoner ukazuje počet fotek v údaji ID obrázku. Ale musí to být jpg přímo z foťáku.

NEF @ XnView = EXIFTool > MakerNotes > Shutter Count

Tuhle informaci umí zobrazit i Raw Therapee.

Souhlasím s tebou v tom, že po výměně závěrky to v podstatě je zase vše ok a na D3s jsme to spolu řešili, že stojí výměna těch 7 tis., což opravdu není moc v poměru k tělu. Nicméně já jsem před D3s měl D7100 a za cca 9 měsíců provozu jsem nabouchal 13 tis. expozic. Pak jsem pořídil D3s. Pokud bych ji měl tedy dejme tomu rok, tak 15 tis. bych nacvakal. Je pravda, že fotím především sport a tam to padá celkem dost a to nedržím spoušť jako zběsilý, ale když jsem fotil třeba dvoudenní akci tak tam prostě těch 1200 fotek udělám. A pokud byl čas, tak jsem fotil třeba dva víkendy v měsíci. Třeba na jednodenním cyklokrosu v Táboře jsem měl 500 fotek. Tak ono to celkem vychází. Jelikož v zimě toho sportu tak nenacvakám. Ale není problém udělat 2000 - 2500 fotek za měsíc, když jsou akce a krát počet aktivních sportovních měsíců.

Ideální místo pro diskuzi ohledně relevantnosti ba až úchylnému zkoumání počtu aktuací na použitém stroji.
Přátelé, mne taky už prošlo rukama ledacos a nafotil jsem toho kvanta. Přesto jsem na DSLR nejvíc kdy natočil na D300 nějakých 40 tisíc. Na D700 mám cca 20 tisíc na D3s asi 11 tisíc a pokud si pamatuju tak na prodané D200 bylo 24 tisíc a na D70s 27 tisíc. Z hlediska životnosti závěrek naprosté nic. Nejmíň z DSLR je životnost 150 tisíc a na D3s je to 300 tisíc. To asi dřív zemřu než to dojedu. A to prosím kulometím taky, zejména když fotím ptáky. Ale stačí s rozmyslem a není toho třeba metráky. Navíc je třeba si uvědomit, že ta závěrka je spotřební díl (přesně jak píše Martin jako tlumič u auta) a vemte v potaz pořizovací cenu DSLR a kolik stojí na daný typ závěrka i s montáží. Já vám to povím, na D3s což je profi valjková loď Nikonu stojí 7 tisíc i s prací a DPH !
Zanedbatelná částka vzhledem k ceně přístroje. Řeší se nesmysl a je to jen a pouze psychologická věc. O co je horší DSLR co už má vyměněnou závěrku oproti druhé co má jenom 50 tisíc? Jediné co múže být je , že bude mít víc ohmataný gumy na gripu? Co když je za pár korun vyměním? Stroj bude jako nový na první pohled. Že by se oběhaly paměti nebo procesor? .........

Možná se pletu, ale Zoner to dle mého umí. Stačí v okně fotografických informací sjet posuvníkem až dolu. Na ilustračním obrázku je nahoře. A předposlední údaj ID obrázku dle mého ukazuje počet expozic závěrky.
Spíše by mne zajímalo, zda je či není možné například při servisním zákroku vynulovat či upravit počet expozic závěrky.