Poslední komentáře

Údaje o maximální výšce jsem bral z oficiálních stránek a po změření vlastní 263AP (pro ověření jakou výšku udávají). Maximální výška se zasunutou tyčí po destičku a klasicky roztaženýma nohama je u 263AP 132cm. U 264AP to tipuji podobně +-130cm, protože má maximální výšku sice o 10cm menší než 263AP, ale to bude tím, že má kratší sloupek, kvůli složenému stavu.

Tak teď nevím kdeberete ty údaje. Já mám úplně jiné. Tak teď bymě opravdu zajímalo kolik opravdu má výšku a výška která mě zajímá je výška stativu se zasunutou středovu tyčí ( tu ze zásady nevytahuji pokud fakt nemusím) s vyrovnanou hlavou po destičku hlavy.

mam d300s a koliecko vidim tiez. Mozno je to tym, ako je vyrabana matnica, pretoze ked zlozis objektiv a mrknes sa na matnicu, tak by si zhruba v strede mal vidiet nepatrny kruzok, ktory potom vidis aj v hladaciku. Na fotky to teda vplyv nema a je to vsade - nema to teda zmysel riesit:)

Jen bych připoměl že Giottos má výšku cca 150cm a Vanguard 130cm. Na začátku diskuse bylo řečeno že 150cm je málo.

No určitý zpomalovací efekt tam určitě je. Není to tak, že když povolíte osu, tak foťák hned "umře". Popsal bych to jako "pomalu se rozjede". Záleží, jestli je to pro Vás chtěný efekt, nebo naopak. Samozřejmě záleží na tom, jak těžký přístroj na hlavu umístíte a taky jak moc povolíte páky (což je asi taky jasné).

Jo a ještě jsem zapomněl dodat, že klouby v PH-32 jsou fluidní, takže žádné trhané pohyby ;-)

Díky, ovšem jsem z toho těrazky sám volajako zmetený. Projdu a srovnám v hlavě (když nezapomene co jsem četl hned na začátku), Hi hi.

Vrátím se ještě jednou k původní otázce:
"Chtěl bych dělat fotky s větším rozmazáním pozadí a nevím, co na to vlastně potřebuji. Zda objektiv s nižší clonou či s větším ohniskem."

Pro rozostřené pozadí potřebujete
a) použít co nejnižší clounu (1,4, 1,8 ...)
b) snížit vzdálenost k objektu
c) použít co nejdelší ohnisko

Je jasné, že pokud chcete dostat na fotku požadovaný objekt (např. stojící postavu), jak jsou rady b) a c) v přímém rozporu. Pokud půjdete blíž k postavě a současně použijete 200mm tele, pak uvidíte třeba nos, hlavu nebo v lepším případě půlku těla :) - podle toho, kde jste stál původně.
Je to o kompromisu mezi b) a c), rada a) platí vždy.

Osobně dilema mezi b) a c) řeším ve prospěch b) - tedy kratší vzdálenosti, namísto delšího ohniska - ve Vašem případě bych tedy místo 50mm zkusil třeba povedenou 35/1,8. Samozřejmě se pak ale mění perspektiva, což nemusí být vždy dobře. (toto je ovšem subjektivní rada, musíte si vyzkoušet, zdali by Vám to vhovovalo, sám 35mm vlastním a 50mm jsem měl jen půjčenou).

Dále bych chtěl ještě jednou naprosto jasně říct, že pokud řeším "jak moc je pozadí rozostřené", nemá cenu uvažovat velikost čipu (stejně jako rozptylové kroužky, velikost zvětšeniny či vzdálenost diváka od fotky...) Teoreticky možná ano, ale v praxi v 99% případů podle mě ne.

V analogových dobách bylo nutné každou fotku dát na papír a vlastně i autor měl pod kontrolou, jaké rozměry bude fotka mít. Dnes to ale neplatí, naprostá většina fotek se výsady být vytištěna nikdy nedočká a skončí na monitorech svých autorů ale i monitorech neznámého počtu neznámých diváků.

Kam tím mířím....? Jednoduchý příklad: Popisoval jsem situaci, kdy ze stejného místa vyfotím stejný motiv stejným objektivem (třeba 50mm) a stejnou clonou (třeba 1,4), první na FX druhou na DX. Budu mít dvě dotky na FX toho uvidím víc, na DX míň, neboť úhel té 50ky bude v obou případech jiný, fotky oříznu, aby motiv byl zhruba stejný. Takové dvě fotky pak zvětším (nebo vlastně změnším) tak, abych je na svém monitoru viděl celé (takže vlatsně zmenším např. na 1620x1080 (poměr 3:2, mám dejme tomu 24" LCD full HD :)). Já tvrdím, že uvidím dvě fotky s naprosto shodnou hloubkou ostrosti a že velikost čipů, na které byly půbodní fotky foceny, se nijak neprojeví. Pokud někdo tvrdí opak, prosím napište mi, která fotka bude mít větší hloubku ostrosti a proč.

Naopak pokud se o stejné dvě fotky (popisované výše) pokusím stejným tělěm (jedno zda FX či DX), ale budu měnit vždy jeden z parametrů a), b) nebo c) - tedy clonu, vzdálenost k objektu nebo ohniskovou vzdálenost (fotky vždy nakonec oříznu, aby měly "podobný motiv"), uvidím rozíl na první pohled na jakémkoliv monitoru při jakémkoliv zvětšení či zmenšení fotky. Tolik praktická rada bez ohledu na teorii :)

0,03 je dohodnutá hodnota z kinofilmu při zvětšenině 30 x 40 cm a proto se to udává i pro FF. Pro DX je to 0,02 pro zvětšeniny 24 x 30 cm. Takto jsem to někde blahé paměti četl. Jen kdybych si vzpoměl kde.

Vše dobře, až na to, že HO stejná nemůže být. DX čip dělá výřez ze scény, neboli z toho kruhu, co vykreslí objektiv. Ale ten výřez si pak zvětšíme na stejnou výslednou fotku. A v tom to je. DX je v podstatě to samé, jako když vezmu fotku z FF, kterou v počítači oříznu a vytisknu na A4 stejně jako jsem vytiskl fotku bez ořezu. Ano, budu mít dvě rozdílné fotky. Na stejném principu ale pracuje DX mód na FX zrcadlovkách. Tady jde o to, že je to výřez 1.5x zvětšený, resp jedntlivé body z kterých je tvořen obraz. Vnímání HO tedy musí být jiné.

Pokud dáte na DX 18mm a na FX 27mm, pak máte stejný záběr, ale FX bude mít 1,5x menší hloubku ostrosti. Snad to nepletu s tím makrem, ale na snímek by se měl vlést předmět o 2x velikosti čipu, pokud je to 1:2.