Poslední komentáře

Tu zabijačku bych si dal taky, nezdravá mňamka !

Rovnou jít na manuál, nevím. Já bych začal u P a zde je výhoda, že točením kolečkem (vpravo-vlevo) si upravíš buď čas nebo clonu, záleží co potřebuješ preferovat, při zachování stejné expozice, aniž bys musel sundávat hledáček z oka nebo sundat druhou ruku z objektivu. Tohle nastavení je rychlý a vidíš ho v hledáčku. K tomu ještě Auto ISO s nasatavenýma limitama času (co udržíš nebo budeš vědět, že nebude rozmazaný) a snesitelný ISO. Tohle je v Menu. Pak si hlídat scénu, k tomu šudlat s ostřícími body a amatér má práce až nad hlavu.

Nebo si v režimu A nastavit clonu co potřebuješ a v režimu S čas jaký potřebuješ, k oboum Auto ISO (vyz výše) a mezi něma voličem režimů přepínat. Režim M jde taky, ale zde už chce trocha víc cviku.

Jestli použiješ interní blesk, sundej sluneční clonu aby nevrhala stín (napřed doma zkus, třeba nebude), tu jinak používej stále kde to jde a věř mi, nejenom kvůli odleskům, i davy lidí udělají paseky dost, obvzlášť s batohy na zádech s přívěskama nebo děti v náručí s mávátkama. Nezapomeň, že dosah blesku je omezenej, osoby vrhají stíny a pára před ním (nebo padající sníh, déšť) taky není dobrá, ale fotil jsem venku u výlovu rybníka s externím bleskem v mlze a sám jsem se divil, že fotky vyšly. Jenom ještě pozor, čas 1/60 u blesku kolikrát na lidi nestačí, někde nastavit (v menu nebo u M) čas kratší.

PS: hlavně nezapomeň na vepříka, z fotek se tý laskominy nenajíš, akorát poslintáš !!

až takhle bych to nezjednodušoval. Jde o to co budeš fotit. Já osobně neopak stále fotím na C, ale je pravda, že mám nastavené ostření na tlačítko na palci a ne na spoušti. Takže v tom má jaksi kumulované obojí. I to single, stačí mi sundat palec a při namáčknutí spouště mi nic nikam nepřeostřuje.
Nicméně opravdu záleží na podmínkách a situaci. Dle toho se pak musí člověk rozhodnout co a jak nastaví. Když s eti objekt hýbe a ty budeš mít single, tak s namáčknutím spouště zaostříš tam, kde v ten okamžk je. On pak udělá pohyb, ale ty máš již předostřeno na jeho původní místo, domáčkneš spoušť a zaostřeno máš jinam. Stejně tak s tím měřením expozice. Když dáš bodové měření, tak to orpavdu měří jen malý bod anebere to v potaz okolní světelnou situaci. Při portrétu tedy bod měří světla ve tváři a tím nastavuje "optimální" expozici tváře. Ovšem pokud budeš mít za postavou dost volného prostoru a například světlou oblohu, tak ji budeš mít s nějvětší pravděpodobností přepálenou. Pak přichází ke slovu třeba ta korekce expozice. Vždy je lepší mít snímek trochu tmavší než přepálený, takže já mám standardně nastavenou korekci expozice -0,3. Ale to neznamená, že to neměním a nereguluji.

To co zde popisuješ je Měření expozice snímku. To není zaostření.

Měření expozice:
Matrix - nejčastější používání, automat měří celou scénu a většinou se trefí
Zdůrazněný střed - měří celou plochu, ale zvýhodní ten střed. Moc velkej rozdíl mezi Matrixem není, ale trochu přece jo. Já ho na to co fotím skoro nepoužívám, přesto píšou na portréty
Bodové - měří v místě ostřícího bodu v extrémním rozdílu světel-tmy, takže bere expozici jenom na co ostříš, co je tím pádem důležitý.

Všechno tohle měření můžeš (já skoro pořád) korigovat hodně důležitým tlačítkem +- Korekce expozice a proto se nachází hned po ruce u vypínače (např. sníh musíš korigovat do +, jinak by fotka byla tmavá). Dokonce funguje i v režimu M, aby ses nedivil, stejně jako Active D-Lighting a Auto ISO.

Zaostření je Autofokus:
AF-A - automatika určuje zaostření, jenom je potřeba navolit počet ostřících bodů podle situace (aby nezaostřila místo člověka patník vedle). Tento režim sám volí mezi pohybem objektu a statickým objektem, takže při namáčknutí a překomponování se může (nemusí) znovu rozjet a přeostřit, čemuž se dá zabránit naprogramováním a používáním tlačítka AE-L/AF-L.
AF-S - singl zaostření na statické objekty, takže když po namáčknutí překomponuješ, zůstane zaostřeno, ale pozor, i zde může být hlavní objekt rozostřen, stačí když stojíš blízko a musíš víc s foťákem kvůli kompozici hnout. Potom je lepší hnout ostřícím bodem a hýbat se co nejmíň.
AF-C - zde automatika zaostřuje na část objektu, který si namáčknutím jako zamkl a stále ho sleduje, když foťákem (nebo objekt sám) pohneš. Zde se opět musí nastavit, kolik ostřících bodů budeš potřebovat a v menu bývá nastavení, s jakou prodlevou má přeostřovat, což je buď průběžně pořád nebo po určitých intervalech. Záleží od situace. Hodí se na pohybující objekty, ale jsou tací, co takto fotí pořád.

Ostrá fotka záleží nejen na cviku, stabilitě (opřít o zeď, lehnout, redukce vibrací VR, krátký čas, NEopírat se o strom ve větru), ale taky na použitých sklech, čím světelněší, tím rychlejší, přesnější ostření, automatika tak netápe.

Nevím jak je to u Nikon 1 v1, který asi vlastníš, ale předpokládám, že je to stejně jo na zrcadlovkách, i když kompakty ostří asi úplně jinak a nemají ostřící body. proto jsem si koupil zrcadlovku, abych takový věci mohl ovládat :-)

Nicméně obojí chce trochu cviku a především znalost ovládání přístroje a pochopení souvislostí AF i dalších nastavení přístroje.

V názvu je název měření expozice a níže se pak píše o ostrých fotkách? Myslím, že jsou tu dohromady dvě rozdílné záležitosti.
Expozice, tedy správně exponovaná fotka co do přepalů, podpalů, stínů. atd. Pokud se ostrosti týče, tak je to o nastavení AF.
Matrix je plošné měření expozice, tedy světelných jevů na fotce. Kdežto to, že není fotka zaostřená má na starosti AF.
I u měření expozice lze využít bodové měření a plošené, to je ten zdůrazněný střed a matrix. Ovšem pro zaostření a práci AF je nutné nastavovat ostřící body a systém zaostřování. Tedy možnost buď S (single), zaostří při namáčknutí a pak se exponuje, za předpokladu, že se objekt nepohnul a jako druhé bach uvedl C - tedy continuální (průběžné). Zde ostřící bod sleduje pohybující se objekt. Exponovat lze i když není objekt zaostřený. Zde je to pak o tom nastavení ostřících bodů.

Měření expozice a zaostřování jsou dvě různé "spolu nesouvisející" věci.
já měřím expozici většinou na Matrix, občas na zdůrazněný střed. A zaostřování mám vždy na single a měním podle kompozice. nikdy to nenechávám na automatice. jen když jsem fotil fotbalisty jsem nastavil 3D tracking.

Upgrade z 18-55 na 18-105 je pouze o zvětšení rozsahu, nikoliv zvýšení obrazové kvality. Ta skla jsou imho prakticky rovnocenná. (V podstatě něco velmi podobného si myslím i o 18-140, 18-200 a 18-300.) Bohužel na DX formátu je trochu problém s pevnými širokými ohnisky, i když taky existují, např.: http://www.megapixel.cz/sigma-20-18-e-xdg-aspherical-rf-nikon
Pak už jedině přejít na FF, což neplánuji...

Myslím, že si pomůžeš jakýkoliv z mnou dříve zmiňovaných objektivů. Měl jsem ho taky (N 18-55 vr) a když jsem řešil obměnu, tak byl pro mě rozhodující i zoom, proto jsem na konec šel do 18-105, který má slušnou kresbu, nestojí moc, to že má plastový bajonet je úplně jedno. Mám i N 70-300, proto jsem šel opět do Nikonu, kvůli velikosti filtrů, které se dají použít na oba objektivy, i když praktičnost je sporná. Můj žebříček by byl takový: N 16-85, S 17-70, N 18-105, T 18-50. Ale pokud řešíš i chování v protisvětle, světelnost ... Asi by si to chtělo osahat a vyzkoušet. Další věc je použitelnost na N D7100, který má 24 MP a je mnohem náročnější na kvalitu objektivu, ale toho se dá na internetu vygooglit spousta, ale relevantnost takových informací je nejistá.

Já jsem se právě začal učit upravovat tyto fotky v RawTherapee a jsem s ním dost spokojený. Nemám ovšem zatím zkušenost s jinými programy na raw, takže moje doporučení je spíš jen dojem. Pravda, není tu možnost pracovat s objekty (ve photoshopu "vrstvy"), což je velké omezení, ale člověk asi nemůže chtít všechno... vrstvové úpravy si potom udělám s obrázkem v jpg. V nejhorším udělám dvě verze úprav rawu a potom je slepím v Photopaintu.
Dost doporučovaný je taky Capture NX, dost o něm je www.nikonblog.cz - jenže ten je placený.
No a nejnovější verze Photoshopu a Photopaintu s rawy taky umí.

Porovnání na dxomark: http://www.dxomark.com/Lenses/Compare/Side-by-side/17-50mm-f-2.8-EX-DC-O...

Tu 17-50 bych asi volil spíš v případě, že bych fotil dokumentární a reportážní žánry v přirozeném světle. Tam bych ocenil konstantní světelnost více, než dnes, kdy stejně cloním na 5,6-8.