Poslední komentáře

Jsou známé 3 druhy chování autofokusu u kombinace 18-70 + SB-blesk:

1. Žádné problémy v praxi, přesné ostření s touto kombinací prakticky i ve tmě, pouze při tetsování ve tmě do cca 0,5 až 0,75 metru na krátká ohniska 18-35mm backfocus i na střední ostřící bod, ale už na 1 metr a dál nebo delší ohniska zcela přesné ostření.
Takhle se to chová velké části fotografů.

2. Problémy na 18-35mm (plus mínus) v horším světle i na několik málo metrů. Na delší ohniska O.K., v dobrém světle O.K.
Už jsem to četl a slyšel tak od 15-20 fotografů v ČR, v zahraničí (dpreview.com, nikonians.org) méně.

3. Problém, který popisuje kelav - četl jsem to už 3x od něj, od nikoho jiného ani v zahraničí.

Jéje, zvláště v létě, když svítí prudké sluníčko, tak je externí blesk dost důležitý. Když fotografuješ se sluncem v zádech, tak lidi mhouří oči, protože jim svítí slunce do očí. Když je slunce z boku, tak máš část obličeje ve stínu a stíny dělá nos, vlasy nad čelem neřkuli kšilt na čepici nebo klobouk. Když fotíš proti slunci, tak už teprve musíš srovnat expozici, aby nebyl portrét úplně černý. A máš dvě možnosti - sluhu s metrovou odrazkou nebo externí blesk. Interní ne, protože ten končí na synchročasu a když na potrétpoužiješ světelnější objektiv nebo je dost světla, tak se pod tisíciny nedostaneš a FP synchro externího blesku to řeší.

Nemá-li blesk dělat stíny, je vhodné blýskat odrazem o bílý strop, o bíly či stříbrný deštník, bílou stěnu, či používat různé rozptylky. To pak dost klesá výkon, stejně jako při vysokorychlostní synchronizaci. Pak SB-600 nemusí stačit. Ale může, to opravdu záleží na vzdálenostech.

at se smejeme jak chceme, nepochybuji ze si kazdy prosel podobnou situaci sic ne na tak dlouhou dobu, ale treba jen na par minut.

ja jsem jednou dostal D3 a nereagovala na ostreni po namacknuti, ale jen na AF tlacitko.
nez jsem na to prisel, co s tim je, dost jsem se zapotil, kdyz jsem si vzpomnel na okamzik kdyz jsem ji prebiral a podepisoval lejstro ze byla v naprostem poradku.

a to i verte ze jsem se poradne zapotil, sic na par vterin.
Proto jsem presvedcen, ze kazdy fotograf ma podobnou historku i kdyz s kratsi casovou prodlevou.

Ať si pořídí D3, ta je nejrychlejší! :-)))

Pravidlo pro nová zařízení říká: "Když se něco sám naučíš obsluhovat potom si konečně přečti návod, určitě objevíš mnoho chyb které děláš."
Dobré světlo a trochu štěstí.

Jasně, delší zoomy se dělají lépe pro DX. To je z definice jasné. Používat DX skla na FX mi přijde jako zhůvěřilost, ty DX skla jsou IMHO většinou na i na krajích DX pole horší než FX sklo na FX těle, neřku-li FX sklo na DX těle. Spíš bych to radši řešil kratším zoomem při velkém rozlišení jako výřez. Kolik je jinak na trhu potřeba extra dlouhých a supersvětelných zoommů? Osobně bych od 400 mm výše (nepřepočítaně) použil stejně pevné sklo, protože zoom na delším ohnisku již nemá význam. Pro rozumně kvalitní, rozumně světelný, použitelný a rozumně drahý zoom je fyzické ohnisko tak 300-400 mm maximální. Já tedy nevím, ale se zoomovou 500 nebo 600 s f/2.8 (klidně i s f/4) bych tedy manipulovat nechtěl... To by bylo jak roura od kamen a váhou pytle cementu.... A na DX by to nebylo o moc lehčí.

Ale uvědomte si, že prodejní cena ani těl ani skel nemá přímý definiční vztah k výrobním nákladům.
1) Podívejte se na rozdílnost cen na trzích v USA, Japonsku a v ČR, cena pro dealery a ceny pro koncáky, ceny special bidů ...
2) Prodejní, marketingová a cenová strategie Nikonu pro jednotlivé segmenty
3) U těch nákladů (když o tom mluvíme) je důležitý také poměr fixních a variabilních nákladů výrobce (i na úrovni jednotlivých fabrik). Tohle je hodně zajímavé téma, to by mohlo vysvětlovat mnohé z pohybu cen vzhůru (kromě volatility měnových kurzů). Pokud totiž některý výrobce má významné fixní náklady vůči variabilním, tak má při propadu poptávky docela fatální vliv.
4) X dalších důvodů jako je strategie značky a tak...

Prostě, o technice to vůbec není, je to jen o businessu.

Síla co... sám tomu dodnes nemohu uvěřit :o)

teda je to MF sklo (manuální ostření), už se asi ani nevyrábí, ale kreslí parádně, nacvakal jsem s ní zkušební záběry na D300-ce a už od F2.8 paráda. Byl to stříbrnej prcek a v reálu to vypadalo snad ještě menší, než na téhle fotce. O něco větší, než krytka těla.
Když se podíváš na zadní krytku Nikkorů, tak když se z toho sundala, tak skoro nic nezbylo, ta zadní krytka na tom byla největší. :-)

Je pravda, že Nikkor 16-85 VR zvládá vysoká clonová čísla přes F11 lépe, než leckterý objektiv a je schopen i podstatně více zaclonit, než světelná pevná skla, takže aniž bych to zkoušel, tak věřím, že je v tom lepší, než 35/1.8. Ovšem pravda je, že clonu vyšší, než F11 potřebuješ pouze v málo speciálních případech a musíš se pak smířit s horší kresbou.
Pokud ani při cloně F11 nedosáhneš stavu, kdy je pásmo ostrosti tak široké, jak potřebuješ, tak dalším zacloněním ho sice zvětšuješ, jenže v něm natolik zhoršuješ ostrost v celém pásmu, že se Ti snadno stane, že na F8 máš všechno ostré, ale ta kytička vpředu ještě není ostrá, zatímco na F22 sice máš v hloubce ostrosti všechno, ale ostré není nic.
někdy potřebuješ třeba i F29 na tekoucí vodu - jedna z posledních fotek zde: http://www.tomx.eu/Texty/Recenze1685VR/Nikkor1685VR_04.html - ovšem pak se podívej na ten výřez, že už to není ono. Asi neexistuje kvalitní objektiv, jehož kresba by se na F11 už nezačala zhoršovat díky difrakci oproti jeho maximu. Můžou být objektivy, které mají nejlepší kresbu na F11, ovšem to jenom proto, že jsou tak mizerné, že i ta difrakce je menší zlo, než málo zacloněná kresba. Třeba nějaké staré typy 70-300 na dlouhém konci a podobně.

Jistě, byl by to trhák, kdyby Nikon časem udělal malinkou krabičku rozměrů digikompaktu, ale s F-mountem a FX a/nebo DX snímačem. Fotografovalo by se jen přes zadní displej, šlo by na to dát jakýkoliv Nikkor objektiv včetně revitalizované palačinky 45mm a nějakých nových širokoúhlejších palačinek. A leckod by si to pořídil jako druhý cestovní foťáček a záložní tělo, tedy pardon - záložní tělíčko. Prostě inteligentní krytka na objektiv.
Buď by to mělo klasickou Nikon vzdálenost bajonet-snímač nebo by to bylo taky zmenšené jako MFT, když by to bylo bez zrcátka a pro klasické Nikkory by tam byl taky ten cca 2 cm mezikroužek, no a vyráběly by se k tomu Mikro-F-mount širokoúhlé palačinky.
JENŽE: nejprve musí Nikon zvládnout to kontrastní ostření tak, aby to nebyla parodie na autofokus. Před pár dny jsem zjišťoval v obchodě, jak se chová Nikon D5000, jestli už je tam nějaký pokrok v kontrastním ostření přes ten úžasný výklopný displej. Tak není, je to tak neuvěřitelně pomalý.... Otázkou zůstává, zda to je jen snímačem + firmwarem, což by šlo řešit nebo jestli to taky náhodou není tím, že ostřící SWM motůrky jsou optimalizované na ostření detekcí fáze a prostě zcela odlišné požadavky na ostření přes kontrast (mnohanásobně více kroků ostření) ty motůrky z nějakého principiálního důvodu blbě zvládají. Ono to člověk i slyší, když ostří detekcí kontrastu (Tripod mode), jak ty chudinky motůrky v objektivech dělají něco, co se jim děsně nelíbí. K tomuto názoru mě vedou i informace o situaci Mikro 4/3 s klasickými 4/3 objektivy - nějak s tím mají chlapci problémy i u objektivlů s Olympus ultrazvukovými objektivy. Že by ty Panasonic Mikro 4/3 objektivy měly úplně jina vymyšlené krokování motůrků ostření aby ten objektiv dělal plynule malé krůčky a snímač stíhal vyhodnocovat kontrast? Detekce fáze (situace se zrcátkem) zjistí kterým směrem a o kolik se má ostření pohnout. Detekce kontrastu může jen zjistit jestli je to teď kontrastnější, než předtím, ale kterým směrem a jak moc se to bude zlepšovat či shoršovat, tuhle informaci na rozdíl od detekce fáze nezjistí.