Poslední komentáře

Vytvoření fotografie je jen první krok. Když ji nikde neprezentujete, tak je k ničemu. Jako byste upekli koláč, ale už jej nikdo neochutnal. Alespoň známí, rodina by se měli potěšit, zasmát nebo zkritizovat. Kdysi jsem fotky vystavoval, ale přestalo mně bavit poslouchat, že pro někoho je ta barva moc modrá, pro jiného zase málo atd. Moje děti (dnes mají přes 40 let) dostali k 18. narozeninám album s fotkami od narození až po 18 let. Dnes dávám na rodinný server fotky ze společných oslav. Většinou se netisknou, ale děti si vytváří svoje fotoknihy. Soukromou tvorbu vidí většinou moje manželka a na chodbě našeho domu tak 3x do roka obměňuji svoji galerii v rámech. Před vánocema jsme v pokoji (dříve dětském) dělali takovou retrospektivu z fotek dětí, když neměli ani 3roky (30x40cm černobílé) a dole fotografie jejich dětí (10x15 barevné), ale ve věku kolem 10-15let. Všechno samozřejmě zarámované. Setkalo se to s velkým ohlasem nejen příbuzných. Krátké videoprezentace z různých událostí jsou také zajímavé, ale nesmí trvat víc jak 5 minut. Jinak to ostatní otravuje. 1x za dva roky dělám fotoknihu, na jejímž začátku jsou vždy stejné portréty jednotlivých členů rodiny, aby bylo vidět, jak kdo stárne, kdo se narodil, kdo už chybí atd. Miliony fotek na sociálních sítích mě nějak neberou.

Jo, na Megapixelu je to šikovně organizované. Myslím, že příčinou těch super komentů je několik důvodů.
1. Je to pro širokou veřejnost, takže 90% lidí posuzuje fotky dle toho, že se tam někdo usmívá, pejsek je krásný, zasněžené hory jsou vždy super či fotka sportu je super, když na ní je přece známá osobnost, atd. Tedy není tu většinou ponětí o tom jak by měla vypadat kompozice, že to má nějaký přepal či to není ostré.
2. Komentují pozitivně proto, že očekávají od těch, co jim dali dobrý koment to samé a tedy růst jejich procentuální úspěšnosti

Velice málo se tam objeví něco v tom smyslu, že by to chtělo krok vpravo, či lépe komponovat, či že to je ok, ale nuda, atd. A pokud už to tam někdo napíše, tak tam hned na něj jde sprcha v tom smyslu, že je profík, atd. Ale jinak se tam objevují super fotky, to ano.
Takže ono záleží jakému fóru se fotky předkládají. Papoušek ze zoo, který je v kleci a nikam neuletí a sedí tam od rána do večera na stejné větvi má často větší úspěch než vysezený snímek divoké zvěře ve volné přírodě.

přesně, a to mám polygrafické vzdělání a mám k tomu vcelku blízko. Nakonec jsem fotoknihu znovu předělal, když jsem jí měl fyzicky v ruce (tu první verzi).

S fotoknihou taky koketuji. Akorát to už není tak triviální záležitost, jak vyrobit N fotek. Chce to myšlenku, něco, co z knihy udělá víc jak těch N fotek. Zrovna něco podobného vymýšlím, ale nevím, jak na to.

Ono třeba ani takový kalendář (12-13 fotek/stránek) není úpně lehké udělat tak, aby to nebyla úplná slátanina.

Asi to bude, jako všechny ostatní obory, o tréninku, zkoušení, učení a nepovedených i povedených pokusech.

to je pravda, to mohu potvrdit. D4(s) padne do ruky to je paráda...

já se zde musím zastat fotoknih. Tedy ne v tom smyslu, že by to byla kvalita tisku, to se opravdu s tiskem na fotopapír nedá srovnávat. Nicméně je to geniální záležitost jako dokumentace. Fotky netisknu, mám je na NAS servru od Synology, který má dva disky (2x 2TB), takže zálohuji zrcadlově. Ale nikdy předtím neprošlo tolik fotek rukama známých, rodiny jako když jsem občas udělal fotoknihu. Začal jsem s tím, že jsem synovi jako bonus udělal fotoknihu k 10 narozeninám. Udělal jsem mu prostřih jeho první dekády. Kniha šla z ruky do ruky a i pro nás to bylo snadné. Prostě jsme ji vzali a ukázali. Album už člověk takhle netahá. Takže z mého pohledu fotokniha má své místo. Velikou výhodou je, že tam lze psát, vkládat jiné obrázky, naskenované věci. Prostě je to poutavější než fotoalbum a hlavně to tím textem zachytí i věci, které by člověk zapomněl. Třeba u toho dítěte tam napíšeš text o tom, kdy a co řekl, jak co pojmenoval apod.

Macku, já bych taky uvítal větší tělo u D750, bylo by to lepší držení, ale posuzoval jsem to s D600/610. Která se drží ještě hůř, jelikož ten grip je mělký. U D750 ho alespoň udělali hlubší. Takže to bylo pouze posouzení držení dvou těl D610 a D750. Jinak jsem dost nadšený právě z držení D4s oproti D3s a to jsem měl vždy pocit, že D3s se drží naprosto geniálně. Takže nyní musím říct, že D3s skvěle a D4s geniálně :-).

mne se D750 moc dobře nedrží, ale je to lehký aparát s poměrně slušným AF narozdíl od D610. Na vyloženě profi práci ergonomicky D750 moc není, ale jinak je to skvělý aparát. Viz, moje recenze zde.

tak posun v myšlení tam vidět je, jinak bychom D500 nespatřili. Ale je to DX stroj, což pro účel pro který je určen, my přijde vcelku logické a OK. Mne tedy nevadí D500, že je DX (APS-C). FX strojů je u Nikonu už habaděj. A ceny techniky zejm. v profi segmentu rostou u všech značek. Prodeje klesají, logicky, protože i starší modely dokážou odvést skvělou práci. Já třeba mám furt D3s a nic mne nenutí jej vyměnit. Ano D4s nebo D5 jsou hezký hračky, maj i víc puntíků, ale já to ke svojí práci prostě nepotřebuju a výseldek je prakticky totožný...
a že s novějšími modely D4/D4s jsem taky něco nafotil...

Ač se to nezdá, ono je to problém něco zveřejňovat z několika důvodů. Každý fotí něco jiného, každý má jiné zájmy a tím pádem i jiné názory či požadavky, jak má digitální fotka vypadat, natož taková, co se zveřejní. Někomu se líbí na stole u jídla zatočené ho*no a jiný neuznává jinou fotku než zlatou hodinku a čím žlutější jako prase, tím líp.

Když sem kdysi na pár fotoalbech různých názvů (viz jak píše karfik) prohlížel, co mě zájímá, v pr*eli bych se viděl ze dvou důvodů:
1/ soudnost bezmozkových lidí ke svým zveřejněným fotkám, ať už obsahově, technicky či kompozičně, o vysypání celé dovolené z karty raději nemluvě, některých fotek, co se zavřenýma očima zbídou patří na fejzbůk ve stylu" "Kámo, jukni, co sem dnes žral ke snídani, to je humus, co?!!", prostě hnusota obrovská!!
2/ když se objeví z mého pohledu pěkné snímky, jak po umělecké stránce, tématem či zpracováním, tak reakce některých hnidopichů je vražení kudly do oka, ne prospěšnou či vztřícnou radou, viz poslední reakce na prohlíženém fotoalbu od Macka73 na Megapixelu (dával sem odkaz někde v komentáři), jak nějakej dědek do něčeho kecal a Macek73 ho pěkně odpálkoval!!

Každý má jiný vkus, tím pádem každý musí mít zákonitě jiný názor a tak by i reakce měly vypadat, nevypadají, mozek o dokonalosti neexistuje, ale je šířeno, že existuje.

Příklad: Fotograf zlaté hodinky (jenom, nic jiného neuznává, tedy ostatní nefotit nebo smazat) kritizoval, že nějakej kopec se sjezdovkou (nepodstatný že v létě bez sněhu) jedině smazat! Já oponoval, že fotografující osoba důvod vyfocení a zveřejnění má, je to jenom její rozhodnutí co fotit a zveřejnit, ne naše, jí se prostě líbí, tečka co se týče existenci fotky!! Vím, protiřečí se to s řádky výše o balastu, ale tato fotka oním svinstvem nebyla, což sem stejně neřešil. Jenže mi to nedalo, tak sem přidal poznámku, že by snímku prospělo, kopeček narovnat podle kátících se budov a stožárů, tím by se kopec sjezdovky ještě víc zvedl do strmějšího dramatyčnějšího kopce, níc víc o expozici, kompozici, čistotě od rušivých prvků, nic, protože tu osobu z podrážděnosti jiného názoru znám. Okamžitě si mě vyškrtla z profilu, kamaráda ne. Za zastání "odměněn"!

Rodinu a příbuzenstvo mám na fotky konzumní, jedním okem tam, druhým ven, je jim totální fuk, jestli je do ksichtu vidět nebo neostrej, úplnej buřt, takže fotím a upravuju jenom pro sebe, samozřejmě zálohy. "Tuctové pohlednicové" jsou nezveřejnitelné, žádné výstavy, žádné servry, skoro postupuju jako Karfik. Naprostá většina na HD, mám rád fotoalba 10x15, tisk je tisk, ten si vezmu pod pergolu i bez elektriky, fotoknihy z důvodu horší kvality papíru už míň, ale taky (křídový papír není fotopapír), ucelenost, vazba jako kniha a nevypadnutí fotky mají něco do sebe, případně nostalgické prohlížení na TV s nohama hore a hudbou v pozadí, ty nejlepší ve větším formátu 30x45 na zeď a panoramata to samé, ale volné místo není, koordinace vhodnosti rozmístění už takhle drahá polovička prská a čeká na zatřepání mejma hnátama.

Proto se bavím při zdejším pokecávání, jak každý všechno řeší, nakupuje echt drahé výbavy nebo naopak, z co nejlevnějšího chtít maximum, ale dokuď se tím neživí, dokuď nedělá výstavy, stejně data zůstanou uchována na PC, kterému jsou jedno nějaké Mpx, kompozice, pohlednice či západy slunce a to je to, o čem pořád píšu, o výsledném spočinutí digitálního obrázku. Tím nechci zhodit kvalitu, to ani náhodou, snažím se v PC dohnat, co sem zameškal v terénu, opravdu letama vidím, co kdybych tehdy býval a tluču se do kebule...., jenom si přiznat skutečnost s konečnými daty našimcům kolikrát chybí!

Pokud je to na mě, tak já fotografie mám na disku (samozřejmě zálohuji) a pak 2x do roka tisknu velké množství fotek 10x15cm (stovky), většinou když je akce v nějaké drogérce. Kvalita je to hrozná, ale na prohlížení to stačí Velké tisky pak občas na výstavu, ale tam naopak dbám na co nejvyšší kvalitu papíru a tisku.
Měl jsem jednu dobu období, cpát si fotky jako zálohu na Skydrive (nyní Onedrive), ale už mě to nebaví. Ale jako záloha pro případ nouze je to super. Jen Onedrive free je snad 20GB, takže by to chtělo si zaplatit některou z verzí Office 365 a získat 1TB. Popřípadě využít neomezenou kapacitu na Zonerama.com. Tam je ale velmi omezená organizace/struktura. Neznám moc další weby, jako 500px, ale pro mě má smysl pouze bezztrátové ukládání na webu. Takže rajče a obdoby jsem dávno zavrhl.
Samozřejmě se jedná o to, zda to má být kvůli zálohám fotek či jako prezentace/reklama na FB, G+, atd.

D750 je asi ze jmenovaného nakonec nejlepší volba ...