Poslední komentáře

v Praze je toho myslím dost. Ale aby to byl autorizovaný "čistič" Nikonu, to asi ne. V HK určitě čistí na Gočárovce v Excelfoto, ale já v ten obchod jako takový nemám vůbec důvěru a nechodím tam. Čip si čistím sám, snažím se na něj minimálně čímkoli sahat, ale stlačený vzduch je ok.

u sebe jsem zjistil, že: Lexar 600x a SanDisk 1000x není rozdílu na D3s. Tady jsem asi už na hraně možností řadiče v DSLR. U D4/D800/810 věřím, že to význam mít bude. Obecně lze říct, že lepší karty Sandisk/Lexar mají ve vyšší cenové hladině podstatně lepší rychlost zápisu, ovšem musí k tomu být i výkonný protějšek, tj. řadič v DSLR!

Jinak co se mi stalo a opakovaně, že čtečka přes USB 2.0 načetla všechny RAWy do PC v pořádku a rychlá čtečka do notebooku taková ta karta jako bývalo PCMCIA teď se to jmenuje jinak, ale čte to rychleji než USB 2.0 tak se ne všechny RAWy přenesou v pořádku! Jsou poškozeny a musím je potom najít a znovu nahrát! Tak bacha na to.

Já na toto doporučení nikdy u žádného foťáku nehleděl, kupuju vždy levné Kingston či Transcend Class 10 a lepší a vždy to všude šlapalo. Nikdy jsem ani jednu kartu nereklamoval a nikdy o žádné data nepřišel.
Ale díky za odkaz, zjistil jsem, že by asi má D90 měla umět UHS-1, ale pochybuju o tom, tehdá ta norma neexistovala.
"S podporou standardu SDHC. Pokud chcete používat paměťovou kartu se čtečkou paměťových karet nebo jiným zařízením, zkontrolujte, zda toto zařízení podporuje standard SDHC. Fotoaparát podporuje standard UHS-1"
Bylo by to fajn, kdyby to umělo rychleji na kartu zapisovat, občas by se to hodilo.

V režimu M a s objektivem bez CPU/bez objektivu/s různými redukcemi lze měnit pouze čas a ISO, chybu neděláte nikde. Když tělo nekomunikuje s objektivem, nemůže ani clonu nastavit. Navíc Tamron 18-200mm předpokládám nemá clonový kroužek, takže jeho použití reverzním způsobem je nekomfortní, je potřeba páčkou ovládající clonu pohybovat, popřípadě ji něčím zablokovat. Chce to spíše použít objektiv s ručně ovládanou clonou, tedy staré objektivy bez CPU, popřípadě řady AF a AF-D. A nebo ve Vašem případě mezikroužky s přenosem el. informací. Ale ty stojí nejlevnější 1500Kč.
http://www.daganet.cz/mezikrouzky/204-makro-mezikrouzky-meike-pro-nikon-...
Ještě mě napadlo, že by šly použít M42 objektivy, stojí pár korun, třeba Helios 44-2.

Ačkoliv je reverzní kroužek velmi populární a jeho minimální cenou snadno dostupnou pomůckou při makrofotografii, má poměrně velkou nevýhodu. Tím, že je objektiv v obrácené poloze, se přeruší veškeré elektrické spoje mezi objektivem a fotoaparátem. Ztratíme tak automatické možnosti, kterou přístroj nabízí (stanovení expozice, clonový simulátor, nastavení clony atd.). Tento problém však nabývá větších rozměrů pro majitele moderních automatických objektivů, které nemají na svém těle clonový kroužek. Objektiv tak sám nastaví clonu na nejvyšší možnou hodnotu a tuto clonu není možné měnit. Jediným řešením tohoto problému je použití jiného objektivu opatřeným clonovým kroužkem. Při práci s reverzním kroužkem přicházíme také o možnost zaostření objektivu na nekonečno

škoda že pořád všude perou tu stabilizaci která tak nakopne cenu :( klidně bych se pro ní na krajinu obešel. neustále závidím canonistům 70-200 f4 L bez stabilizace. za tu cenu to mají parádní. proč ne my? škoda, myslel jsem že tadle Tokina bude cenový konkurent, ale i tak nejlevnější možnost kvalitního tele pro Nikon

Já si myslím, že bylo myšleno poškození hledáčku hned u oka a ne až cesta za ním, nicméně záleží, kam až všude ta čistící tekutina zatekla, jak dalece je soustava těsná a odolná vůči něčemu tekutému.
Na čištění optiky, filtrů a hledáčku mi zatím stačila prevence (!!), pak balónek, štětešek, velice jemná utěrka na optiku a jemné dejchání na čištěný povrch. Z tekutin i když na optiku určených mám strach, nikdo v dnešní době neví, co je v lahvičkách a co je za materiál "zaručený odolný sklo", ale záleží, co a kde každý fotí, pak dejchání nepomůže.

Jen bokem. Byl jsem na leteckém dnu a sousední fotograf mněl tak šíleně zasraný (otisky prstů a prach) objektiv, že sem si se svým nádobíčkem připadal jako sterilní. Samozřejmě sluneční clonu (věčné téma, mít či nemít?) mněl, ale jako víc lidí okolo, v transportní pozici.

Když dám vedle sebe stejnou fotku v NX-D a Zonerovi, tak ta z NX-D je víc modrá. Takže asi fakt nevnímá color management.
Jinak za ty prachy...

Tak jestli je to poškozená matnice, tak ta se dá koupit a vyměnit i na koleně.
Buď přímo od nikonu, katzeye nebo levné z ebay.

Za matnicí se měří světlo, takže by přes poškozenou mohlo docházet k nějakým nepřesnostem. Otázka jak moc je poškozená...

Klobouk dolů, smekám, jak z čítanky! Nejsi učitelskej, kterej si opakuje zítřejší látku na písemky? "Záživný" materiál, který na škole vypadal obdobně, ale na jiný témata, přesto vždy odporný!!
Skočíš si mezi vzorečky něco zvěčnit?!

Úplně primární je množství odraženého světla, které se řídí rovnicí:
R= (n’- n)^2 / (n’+ n)^2.
Protože jsou tam druhé mocniny, tak je důležité držet rozdíly indexů lomu co nejmenší.

Pokud chci spočítat množství světla které se odrazí od rozhraní dvou optických prostředí kde n=1(vzduch) a n'=1.5 (optické sklo), dostanu hodnotu přibližně 4% odraženého světla. To je pro jeden přechod. Čočka (filtr) má dva (dovnitř a ven) a pokud zanedbám odraz zpět, tak celkem to bude 8%. Propuštěného světla tedy bude 92%. Pokud je v soustavě čoček více, propustnost soustavy bude mizerná.

Pokud vytvořím na čočce jednu vrstvu s indexem lomu 1,25, tak jsednoduchým výpočtem zjistím, že celkové odražené světlo od těchto dvou přechodů (1-1,25-1,5), už je jenom asi 2.1% (od celé čočky pak 4.2%).

Pokud budu mít na čočce (nevo filtru) vrstvy 4, řekněme 1.1-1.2-1.3-1.4-sklo(1.5), dostanu se na hodnotu odraženého světla necelých 0.85% (celá čočka 1.7%).

Rušit interferencí odražené světlo můžu, ale čím míň se ho odrazí, tím líp.

Z toho taky mimo jiné vyplývá, že tyhle vrstvy jsou žádoucí na všech čočkách a z obou stran každé čočky.